Torres del Paine in pain – i tak to stálo za to!

Torres del Paine znamená namodralé hory. Anglickému pain je to podobné čistě náhodou a nebýt mé špatné zkušenosti s chilským salámem, možná by mě ta spojitost nikdy nenapadla. 🙂 Ale stačila jedna ochutnávka a byly z toho déle než týden trvající zažívací problémy. Ovšem o tom, že mě zastihnou přesně v polovině slavného treku “W” jsem pochopitelně netušila. A i kdyby mě někdo varoval, nenechala bych si Torres del Paine ujít. Pokud se chystáte do Chile, nesmí chybět na seznamu ani vám.

Na co mám opravdu silné vzpomínky a co doporučuji i dalším cestovatelům?

Pokračovat ve čtení “Torres del Paine in pain – i tak to stálo za to!”

Kniha, která vás přenese do nitra Himaláje

Letos uběhlo třicet let od jeho první “objevně-dobrodružné výpravy”, pochybuji ale, že tomu Martin Mykiska přikládal nějakou zvláštní váhu. Při setkání s ním pochopíte během chvíle, že ve svém životě viděl a zažil víc, než si dokážeme představit (i s dnešním přístupem k internetu, National Geography či Prima ZOOM).

Přestože by jeho vyprávění vydala na vlastní cestovatelsko-dokumentární seriál, je výborný posluchač. Ale nemyslete si, o své zážitky se podělí rád. 🙂 Ať u sklenky nějakého vynikajícího jihoamerického vína, nebo na stránkách některé z jeho knih. Vydává si je sám, takže je to nedostatkové zboží. Seznamte se s jednou z nich.

Pokračovat ve čtení “Kniha, která vás přenese do nitra Himaláje”

Skialpová túra s překvapením

„Odchod je v 8 hodin.“ uzavírá Kleboň instruktáž k plánovanému výletu na Fluchtkogel. Máme za sebou odpočinkový den, kdy jsme si jen tak cvičně vyšli nahoru na ledovec, abych si skialpy vyzkoušela také za světla,  teď nastal čas na opravdovou skialpovou túru se vším všudy (a možná i něčím navíc). Po našem náročném výstupu na winterraum je to první dělší akce.

Pokračovat ve čtení “Skialpová túra s překvapením”

Křest sněhem a ledem

Nejsem fanoušek bujarých oslav konce roku, hromadné opíjení v centru měst považuji za hloupost. Co jsem poznala rakouské winterraumy, představovala jsem si, jaké by bylo přivítat nový rok někde vysoko v horách. Letos mi to Horolezec splnil. Domluvil nám Silvestr ve společnosti dalších horolezců, což mě mělo varovat. Jejich fyzický fond je přeci jen úplně někde jinde než můj, o zkušenostech v zimních horách nemluvě. Ale kdo chce kam…

Pokračovat ve čtení “Křest sněhem a ledem”