Test Arctic Field Ration

Kdy jindy vyzkoušet norské mrazem sušené armádní jídlo než po skialpové túře? Hladoví a unavení jsme se testované Chicken Tikka Masala prakticky vrhli. I když nás Kleboň s Vráťou varovali, že vojenské bašty většinou za moc nestojí, nakonec se nechali přesvědčit a ochutnávali s námi. A jak nám tedy chutnalo?

Pokračovat ve čtení “Test Arctic Field Ration”

Nejlepší kavárny v Praze

Pokud zrovna necestuji nebo nesportuji, jsem ultimátní kavárenská povalečka. Miluji dobrou kávu, baví mě interiéry kaváren, oceňuji domácí produkty a velmi si potrpím na snídaně nebo alespoň dorty. Hodně často někomu kavárny doporučuji a uvědomila jsem si, že by bylo praktické, udělat si takový seznam těch nejlepších, které v Praze navštěvuji.

Pokračovat ve čtení “Nejlepší kavárny v Praze”

Kávoví misionáři z Café Neratov

Na to, že se v Praze otevírají kvalitní a designové kavárny, jsem si už zvykla (mimo jiné proto, že to Lady Kerstyn tak pěkně dokumentuje), ale že se podaří otevřít takovou kavárnu i ve kdysi zapomenutém kraji Orlických hor, jsem až do včerejšího dne nevěřila. Nahlédněte se mnou do Café Neratov!

Pokračovat ve čtení “Kávoví misionáři z Café Neratov”

Kde se o vás mile postarají? V Mille Miglia!

Architektův ateliér se letos poprvé prezentoval na ForArchu. A protože se tam na vás neustále snáší houfy naháněčů, stane se, že občas někde svoji vizitku necháte. Architekt ovšem díky tomu vyhrál poukázku do restaurace Mille Miglia na Jarově, což jsme tento víkend konečně využili.

Pokračovat ve čtení “Kde se o vás mile postarají? V Mille Miglia!”

Zásobovací výlet na jih

Některé věci se v Praze prostě shání špatně. Už jsem tu psala o mém martýriu se sháněním bot, další pokus byl s kempingovou výbavou na dovolenou. Chystáme se s Horolezcem využít vestavbu do auta, ale o tom až příště. Dnes je to tak trochu o nákupech a pohostinství na jihu Čech.

Jestli ho neznáte, brzy ho poznáte, neboť Decathlon zintenzivňuje svoji reklamu a sní možná i rozšiřuje síť prodejen. Ale není prodejna jako prodejna. 
V Praze je zatím jediná uvnitř nákupního centra Černý most a působí na první pohled… no… levně; v nejhorším slova smyslu. Nejde jen o nízké ceny za zboží, které v mnoha případech kvalitou konkuruje vietnamské tržnici. Jde také o prostředí a to, jakou formou je zboží prezentováno. Probrané regály s rozházeným zbožím, pomíchané velikosti i produkty. Chronický nedostatek některých kousků (zvlášť těch zlevněných, že). Mě osobně takový obchod odradí a říkám si, jestli nejsem spíš na bleším trhu.
Popojedeme o necelých 160 km na jih a najdeme úplně jiný Decathlon. Stejné zboží tu vypadá kvalitněji, protože je srovnané. Nabídka je o poznání širší, přestože hala působí menší než obchod v Praze. Řazení s produkty je logičtější, takže nákup se nezmění v hledání jehly v kupce sena. A tak nějak tu mají ode všeho aspoň něco, takže neodejdete s prázdnou. S vynaložením daleko menší energie a nervů tu jsme tu sehnali vše, co jsme chtěli.
Úspěšné nákupy je dobré zakončit výletem a něčím dobrým k zakousnutí. Výlet do Českého Krumlova na večeři se stává milou tradicí. Bohužel, ne vždy se dostaneme, nebo vlastně skoro nikdy se nedostaneme do preferovaného podniku – Šatlavy. Tam se podává luxusní masíčko v luxusních porcích, a tak je tu místo k sezení bez rezervace otázka velkého štěstí a správného načasování. My jsme jednou uspěli, když bylo v Krumlově opravdu nevlídno. Ale stálo to za to a v Šatlavě nám to potom vynahradili.

Smutné je, když se člověk natěší a pak se zklame. Jako by nestačilo, že jsme se nevešli, v dalším podniku U Dvou Marií jsme se sice vtěsnali, ale zase bylo jídlo výrazně horší. Nejchudší česnečka, co jsem kdy měla a to voněla tak dobře!
Aspoň že bylo tentokrát hezky 🙂

Kam chodíte nakupovat a pošmáknout si vy?

Obligátní pohled na zámek