Kávoví misionáři z Café Neratov

Na to, že se v Praze otevírají kvalitní a designové kavárny, jsem si už zvykla (mimo jiné proto, že to Lady Kerstyn tak pěkně dokumentuje), ale že se podaří otevřít takovou kavárnu i ve kdysi zapomenutém kraji Orlických hor, jsem až do včerejšího dne nevěřila.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Neratov, Orlické hory
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Neratov, Orlické hory

Neratov je poutním místem již od 17. století, je tedy symbolické, že i já se do něj vydávám pěšky. Mám to z chalupy pěšky něco málo přes 7 kilometrů, ale co bych pro hrnek dobré kávy neudělala.

Café Neratov má na mlýnku Power Coffee, s tou zdoláte všechny kopce v okolí

Café Neratov se nachází strategicky hned proti kostelu Nanebevzetí Panny Marie, což je místo, které má pro mě hluboký význam. Symbolizuje naději, která byla natolik silná, aby pomohla zachránit chátrající památku, oživit pustou obec a přilákat nadšence do těchto poněkud odhlehlých končin.

Sdružení Neratov a Café Neratov
Sdružení Neratov a Café Neratov

Takovými nadšenci jsou i Tomáš a Kamil, kteří se rozhodli opustit veškeré jistoty spojené s lukrativním zaměstnáním a životem v Bratislavě a vydali se začít znovu do Neratova, který se hrdě hlásí k dosažení počtu 50 stálých obyvatel.

Otevřeli si kavárnu, jejíž cíle, tedy nabízet domácí a regionální produkty doplněné o kávy a čaje ze světa, nejsou o nic menší než cíle mnoha kaváren ve městech. V neporovnatelných podmínkách vznikl prostor na takové úrovni, že by se mnozí pražští kavárníci měli přijet učit. (Konkrétně Café Colore by mělo do Neratova posílat své lidi na stáž, povinně)
Kdo by se neusmíval nad takovými dobrotami :-)
Kdo by se neusmíval nad takovými dobrotami 🙂
Ale už k samotnému kavárenskému zážitku:
Po dvou dnech strávených v opuštěné chaloupce, kde mi jedinou společnost dělala má ohařka, a té pouti přes kopce s nádhernými výhledy a hlubokými lesy, jsem se přihnala do Café Neratov jak velká (v mém případě skutečně velká) voda. Kamil a Tomáš se ale naprosto nenechají vyvést z míry ani mým všetečným poptáním Flatwhitu, který mají v nabídce jako Double Cappuccino. K tomu nabízí spoustu dobrot; domácí mrkvový dort a poctivý větrník jsou moje srdcovka, takže nenasytně beru oboje. S tím, jak se tu točí zákazníci, by už na mě za chvilku nemuselo zbýt.
Moje představa dokonalého kavárenského zážitku
Moje představa dokonalého kavárenského zážitku
Usedám na zahrádce s výhledem na kostel a moji objednávku bleskově (!) donese malý pomocník. Kvituji Flatwhite ve skleničce (také to tak máte radši, nebo je to jen má obsese?) a pouštím se do výborného dortu, který prý pekl sám Tomáš. Sedí se tu skvěle, i když je vidět, že ještě nebyl čas využít celý potenciál zahrádky.
Kavárna Café Neratov, Orlické hory
Kavárna Café Neratov, Orlické hory
Prostředí je jedna věc, ale obsluha je věc druhá a v kavárně ta zásadní. Tady to ovšem vědí, takže kromě toho, že vštěpují dobrý servis i malému pomocníkovi, se zajímají také o spokojenost svých zákazníků. Nenucený small-talk s úsměvem na tváři dělá divy. Člověk si pak rád dá ještě něco dalšího- třeba jako já svěží limonádu ze sirupu z fialek. Schválně zavřete oči a přivoňte si!
Limonáda ze sirupu z Orlických hor
Limonáda ze sirupu z Orlických hor
Café Neratov má za sebou necelý rok fungování a Kamil s Tomášem stále působí zapáleně a nadšeně. Bez toho by to tu ostatně ani nemohli zvládnout, neboť se stále potýkají s obtížemi, zejména co se zásobování týče. Do tak odlehlých končin se kvůli malé kavárně dodavatelům nechce a ti, co jezdí, zase nemají vše. Takže třeba pro Fritz Kolu si jezdí majitelé až do Brna sami.
Poctivý větrník = dokolaná odměna za nastoupané metry (tady mírně pomuchlán z batůžku)
Poctivý větrník = dokolaná odměna za nastoupané metry (tady mírně pomuchlán z batůžku)
Ještě Fritz Kolu neznáte? Nevadí, tady vás na ni rádi naučí stejně, jako místní učí pít místo „turka“ americano. „Jsme takoví kávoví misionáři“, směje se Tomáš a já znovu cítím tu naději, která prostupuje celým Neratovem, nyní společně s vůní dobré kávy.

 

3 komentáře na „Kávoví misionáři z Café Neratov“

  1. Neratov je taková trochu srdeční záležitost. Jsem už ve věku, že pamatuji kostel v šedesátých letech minulého století ještě bez střechy. Nejsem sice věřící, ale kostely v tomto regionu jsou takové zvláštní. Nejsou ani tak honosné výzdobou, jako spíš úchvatné svou architekturou a dech beroucí při pomyšlení na jejich historii. Tady v horách nikdy nežili bohatí lidé, kteří by mohli přispět na výstavbu kostelů nějakou velkou částkou, ale přesto i zde tak velkolepé stavby vznikly.
    A kavárna v takovémto místě? Moc přeji majitelům, aby jejich snaha byla podpořena velkou návštěvností a dobrou pohodou návštěvníků jejich zařízení. Jestliže jsou lidé, kteří jsou ochotni si zajet na kávu do Prahy nebo do Vídně, proč by to nešlo i do Neratova? Ti, kteří jsou přehlceni civilizačními vymoženostmi, určitě dokáží ocenit genius loci tohoto místa, kde na Vás dýchá daleko klidnější atmosféra, než na rušném bulváru velkoměsta.

    1. Mám to štěstí, že si pamatuji neratovský kostel přesně tak, jak jen popisujete – bez střechy, bez omítky, z obvodových zdí místy dokonce rostly stromy. Do kostelní kasičky (je tam dodnes, jen změnila místo) jsme sypali peníze několikrát do roka. A pak se začaly dít věci. Nejprve pomalu, ale výsledek je vidět v Neratově na každém kroku, na každé chalupě a samozřejmě hlavně na kostele. Muselo to stát obrovské přesvědčení a mnoho sil.
      Podobné přesvědčení a nasazení mají majitelé kavárny a já jim velice fandím. Nejen proto, že to považuji za další přínos pro Neratov, ale i protože fandím všem, kdo dokáží vystoupit ze zavedeného modelu "kariéra a peníze na prvním místě".

Ocením vaše komentáře a postřehy!