[:cs]
Největší poklona pro mě je, když mi někdo řekne, že jsem ho k něčemu inspirovala. Abych toho ale byla schopná, musím občas někde dobít baterky – také se inspirovat. Tentokrát jsem si k tomu vybrala talkshow Operitiv a nezklamala jsem se.
S manželem stále na jedné židli
Šárka Litvinová byla do Indie zamilovaná tak, že se dokázala v sedmdesátých letech dostat na studia indologie v Moskvě. Na první přednášku však přišla pozdě, takže na ni nezbyla volná židle. Její budoucí manžel Alexej Litvin jí tenkrát gentlemansky nabídl polovinu té svojí… a už se od sebe nehnuli. Tedy obrazně řečeno, neboť pohyb cizinců po tehdejším Sovětském svazu nebyl jednoduchý. Svatbu nakonec museli mít v roce 1979 v Indii, kam se dostali každý pod jinou záminkou. Šárka v rámci dalšího studia, Alexej jako překladatel.
Příběh, který by sám o sobě vydal na knihu, má však pokračování. Litvinovi na počátku 90. let začali podnikat v Československu. Pomohla jim jistá naivita tuzemského prostředí. Osobní bankéři se tenkrát podle Šárky v obchodní terminologii orientovali hůře než ona. A to se jen připravovala na vedení jejich kurzu angličtiny. Když přišla s nápadem, že Čechoslováci potřebují zboží a ona ví, kde jej v Asii sehnat, stačila jí vypůjčená učebnice zahraničního obchodu, aby dokázala vypracovat business plán určený pro investory. Krátce na to už její muž posílal do Československa tři kontejnery zboží. Během jednoho týdne byla zásoba triček a tehdy populárních bermud rozprodána. Jak paní Litvinová poznamenala, byl to jejich nejrychlejší a nejrentabilnější obchod.
„Manžel něco vymyslí, já to potom realizuji.“
U oblečení ale nezůstali. Na veletrhu v Brně Litvinovi objevili americký rezervační systém a to jim pravděpodobně změnilo život. Založili společnost Asiana, která stojí například za portálem letuska.cz, a je jedním z nejvýznamnějších prodejců letenek. Lidem tak umožňuje plnit si touhu po cestování a poznávání nových kultur, která ji osobně kdysi dovedla až na tu osudnou židli.
Z milovnice jazyků a umění se stala jedna z nejúspěšnějších podnikatelek v Čechách. I když, jak sama řekla, podnikání je také jistá forma umění. V jejím případě to bude nejspíš pravda, protože z Asiany se prý moc neodchází. Zaměstnanci si nehledají jiné příležitosti, dokonce výrazně pomáhají vylepšovat českou porodnost. Jen v rámci firmy se již narodilo přes šedesát dětí. Jaké je to kouzlo na udržení stabilního a dobře fungujícího týmu, nebo jaké benefity dobře fungují (stravenky prý zaměstnanci nedostávají), si však bohužel paní Litvinová ponechala pro sebe. Je to její umění.
„Čím méně hráčů, tím komplikovanější hra“
řekl druhý host Operitivu, René Levínský, který v mých očích má všechny atributy renesanční osobnosti. S matematicko-fyzikálním backgroundem (v oboru působil řadu let i v Německu) se věnuje Teorii her, vinařství a v neposlední řadě také divadlu. A ne jen tak trochu, jak byste si možná mohli myslet.
Je sice zakládajícím členem amatérského souboru Nejhodnější medvídci, ale od listopadu 2016 se navíc jeho Dotkni se vesmíru a pokračuj hraje v Národním divadle. Mimochodem je to teprve podruhé, co svoji hru uvedl pod pravým jménem. René si totiž libuje v pseudonymech. Jak nám vysvětlil, poté co napíše hru, zamyslí se, jaký autor by ji asi napsal, jaký by byl… a podle toho zvolí jméno. Pod jeho Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou (v roce 2006 dokonce zfilmováno) je tak podepsán Samuel Kőniggratz. Používá ale i další jména jako Šimon Olivětín nebo Matěj Bukovina. Každý z těchto smyšlených autorů má vlastní charakter, který se hodil právě k tomu kterému dílu. Je to svým způsobem jedna z her, které s diváky hraje. Poznali jsme to i my na Operitivu. ?
„Fyzice vůbec nerozumím.“
René je ale také skutečný matematik. I v hovoru o umění běžně používá termíny jako “množina” a je přesvědčen, že matematika je o kráse. „Když je důkaz pěknej, tak vyjde. Když je ošklivej, tak víte, že nevyjde.“ Dále je radikální feminista (pouhé “feminista” nemá rád). Ve všech svých odborných textech uvažuje o spotřebiteli jako o “she“, tedy v ženském rodě. A v souvislosti s talkshow trvá na tom, že v Čechách zatím poněkud netypické označení “hostka” by se mělo používat pro všechny, aby se tím vyrovnalo uplynulých sto let genderové nevyváženosti. V neposlední řadě by zavedl povinnou mateřskou pro muže, což jak vtipně oglosovala moderátorka Veronika Sedláčková, bude v Čechách možné asi až v době, kdy muži budou schopni děti i rodit.
To mě přivádí k celkovému dojmu z Operitivu – uvolněná, obohacující talkshow vyšperkována humorem občas ostrým jako břitva (zejména ze strany moderátora Ondřeje Cihláře), kde si po chvilce připadáte jako na skleničce Prosecca se známými. To vše v jedinečných prostorách Opera, které se tím vrací k původnímu odkazu Štencova domu a je po dlouhých letech opět místem setkávání.
Operitiv se koná každé první úterý v měsíci. Hosty 4. dubna budou Tomáš Baldýnský, mimo jiné scénárista seriálu Kosmo, a Michaela Day, původně vystudovaná právnička, dnes řeznice a propagátorka bio zemědělství. Přihlásit se na něj můžete na webových stránkách Opera.
Těším se, že se tam spolu setkáme!
[:en]
Největší poklona pro mě je, když mi někdo řekne, že jsem ho k něčemu inspirovala. Abych toho ale byla schopná, musím občas někde dobít baterky – také se inspirovat. Tentokrát jsem si k tomu vybrala talkshow Operitiv a nezklamala jsem se.
S manželem stále na jedné židli
Šárka Litvinová byla do Indie zamilovaná tak, že se dokázala v sedmdesátých letech dostat na studia indologie v Moskvě. Na první přednášku však přišla pozdě, takže na ni nezbyla volná židle. Její budoucí manžel Alexej Litvin jí tenkrát gentlemansky nabídl polovinu té svojí… a už se od sebe nehnuli. Tedy obrazně řečeno, neboť pohyb cizinců po tehdejším Sovětském svazu nebyl jednoduchý. Svatbu nakonec museli mít v roce 1979 v Indii, kam se dostali každý pod jinou záminkou. Šárka v rámci dalšího studia, Alexej jako překladatel.
Příběh, který by sám o sobě vydal na knihu, má však pokračování. Litvinovi na počátku 90. let začali podnikat v Československu. Pomohla jim jistá naivita tuzemského prostředí. Osobní bankéři se tenkrát podle Šárky v obchodní terminologii orientovali hůře než ona. A to se jen připravovala na vedení jejich kurzu angličtiny. Když přišla s nápadem, že Čechoslováci potřebují zboží a ona ví, kde jej v Asii sehnat, stačila jí vypůjčená učebnice zahraničního obchodu, aby dokázala vypracovat business plán určený pro investory. Krátce na to už její muž posílal do Československa tři kontejnery zboží. Během jednoho týdne byla zásoba triček a tehdy populárních bermud rozprodána. Jak paní Litvinová poznamenala, byl to jejich nejrychlejší a nejrentabilnější obchod.
„Manžel něco vymyslí, já to potom realizuji.“
U oblečení ale nezůstali. Na veletrhu v Brně Litvinovi objevili americký rezervační systém a to jim pravděpodobně změnilo život. Založili společnost Asiana, která stojí například za portálem letuska.cz, a je jedním z nejvýznamnějších prodejců letenek. Lidem tak umožňuje plnit si touhu po cestování a poznávání nových kultur, která ji osobně kdysi dovedla až na tu osudnou židli.
Z milovnice jazyků a umění se stala jedna z nejúspěšnějších podnikatelek v Čechách. I když, jak sama řekla, podnikání je také jistá forma umění. V jejím případě to bude nejspíš pravda, protože z Asiany se prý moc neodchází. Zaměstnanci si nehledají jiné příležitosti, dokonce výrazně pomáhají vylepšovat českou porodnost. Jen v rámci firmy se již narodilo přes šedesát dětí. Jaké je to kouzlo na udržení stabilního a dobře fungujícího týmu, nebo jaké benefity dobře fungují (stravenky prý zaměstnanci nedostávají), si však bohužel paní Litvinová ponechala pro sebe. Je to její umění.
„Čím méně hráčů, tím komplikovanější hra“
řekl druhý host Operitivu, René Levínský, který v mých očích má všechny atributy renesanční osobnosti. S matematicko-fyzikálním backgroundem (v oboru působil řadu let i v Německu) se věnuje Teorii her, vinařství a v neposlední řadě také divadlu. A ne jen tak trochu, jak byste si možná mohli myslet.
Je sice zakládajícím členem amatérského souboru Nejhodnější medvídci, ale od listopadu 2016 se navíc jeho Dotkni se vesmíru a pokračuj hraje v Národním divadle. Mimochodem je to teprve podruhé, co svoji hru uvedl pod pravým jménem. René si totiž libuje v pseudonymech. Jak nám vysvětlil, poté co napíše hru, zamyslí se, jaký autor by ji asi napsal, jaký by byl… a podle toho zvolí jméno. Pod jeho Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou (v roce 2006 dokonce zfilmováno) je tak podepsán Samuel Kőniggratz. Používá ale i další jména jako Šimon Olivětín nebo Matěj Bukovina. Každý z těchto smyšlených autorů má vlastní charakter, který se hodil právě k tomu kterému dílu. Je to svým způsobem jedna z her, které s diváky hraje. Poznali jsme to i my na Operitivu. ?
„Fyzice vůbec nerozumím.“
René je ale také skutečný matematik. I v hovoru o umění běžně používá termíny jako “množina” a je přesvědčen, že matematika je o kráse. „Když je důkaz pěknej, tak vyjde. Když je ošklivej, tak víte, že nevyjde.“ Dále je radikální feminista (pouhé “feminista” nemá rád). Ve všech svých odborných textech uvažuje o spotřebiteli jako o “she“, tedy v ženském rodě. A v souvislosti s talkshow trvá na tom, že v Čechách zatím poněkud netypické označení “hostka” by se mělo používat pro všechny, aby se tím vyrovnalo uplynulých sto let genderové nevyváženosti. V neposlední řadě by zavedl povinnou mateřskou pro muže, což jak vtipně oglosovala moderátorka Veronika Sedláčková, bude v Čechách možné asi až v době, kdy muži budou schopni děti i rodit.
To mě přivádí k celkovému dojmu z Operitivu – uvolněná, obohacující talkshow vyšperkována humorem občas ostrým jako břitva (zejména ze strany moderátora Ondřeje Cihláře), kde si po chvilce připadáte jako na skleničce Prosecca se známými. To vše v jedinečných prostorách Opera, které se tím vrací k původnímu odkazu Štencova domu a je po dlouhých letech opět místem setkávání.
Operitiv se koná každé první úterý v měsíci. Hosty 4. dubna budou Tomáš Baldýnský, mimo jiné scénárista seriálu Kosmo, a Michaela Day, původně vystudovaná právnička, dnes řeznice a propagátorka bio zemědělství. Přihlásit se na něj můžete na webových stránkách Opera.
Těším se, že se tam spolu setkáme!
[:]