Cerro Torre – ostře řezaná kráska

Fitz Roy jsem vychválila do nebes, ale nebylo by fér opomenout jeho malou „sestru“ Cerro Torre (nevím proč, ale název ve mně vzbuzuje pocit, že je rodu ženského). Jsou od sebe jen kousek, takže jsem je na své cestě po Patagonii nemohla minout.

Cesta z tábořiště Poincenot do De Agostini
Cesta z tábořiště Poincenot do De Agostini

Z tábořiště Poincenot je to k ní asi 10 km a jde se více méně po rovině či mírně z kopce. Nemusíte se bát žádného prudkého stoupání s plnou zátěží na zádech, je to v zásadě odpočinková vycházka.

Cerro Torre, národní park Los Glaciares, Argentina

Pokud vyrážíte z El Chalténu dostanete se k jezeru pod horou, Laguna Torre, pohodlnou chůzí za 3 hodiny. Může to být krásný jednodenní výlet. Na tomto úseku je také na rozdíl od treku z Poincenotu daleko vyšší koncentrace lidí.

Za hezkého počasí doporučuji dojít až na úplný konec stezky. Z vyhlídky Maestri je krásný výhled na horu i ledovec pod ní. Jen musíte počítat s tím, že budete čelit silnému a studenému větru, kromě větrovky doporučuji i čelenku nebo čepici.

Stezka na vyhlídku Maestri, Cerro Torre, Argentina
Stezka na vyhlídku Maestri, Cerro Torre, Argentina

Dál než na Maestri se běžný smrtelník nedostane. Jediná cesta blíž – lano napnuté přes řeku – je určena horolezcům. Ale ani po překonání této houpačky není vyhráno. Všechny horolezce, a že jich bylo poslední dobou několik, kteří výstup na Cerro Torre absolvovali, obdivuji už za to, že vůbec došli pod nástup. 🙂

Cerro Torre a řeka Rio Fitz Roy
Cerro Torre a řeka Rio Fitz Roy

Těsně u Lago Torre se nachází tábořiště De Agostini, takže máte-li s sebou stan,  můžete tu přespat. Opět platí, že mimo vyznačené tábořiště je nocování zakázané. Rangeři tu chodí a kontrolují to, stejně jako to, zda se skupiny nepohybují bez místního průvodce.

Zkuste si ráno přivstat a zkusit zahlédnout Cerro Torre v záři slunce. Já měla smůlu, ještě byla v peřinách…

Cerro Torre za úsvitu
Cerro Torre za úsvitu

Abychom pohodlně stihli autobus do El Calafate, vstávali jsme už v půl šesté. Nakonec jsme si dole v Chalténu stihli dát i neuvěřitelně přeslazený , ale zasloužený dortík.

Tábořišti De Agostini, Patagonie, Argentina
Tak zase sbalit a dál… (tábořiště De Agostini)

1 komentář na „Cerro Torre – ostře řezaná kráska“

Ocením vaše komentáře a postřehy!