[:cs]Cerro Torre – ostře řezaná kráska[:en]Hike to sharp-cut Cerro Torre[:]

[:cs]

Fitz Roy jsem vychválila do nebes, ale nebylo by fér opomenout jeho malou „sestru“ Cerro Torre (nevím proč, ale název ve mně vzbuzuje pocit, že je rodu ženského). Jsou od sebe jen kousek, takže jsem je na své cestě po Patagonii nemohla minout.

Z tábořiště Poincenot je to k ní asi 10 km a jde se více méně po rovině či mírně z kopce. Nemusíte se bát žádného prudkého stoupání s plnou zátěží na zádech, je to v zásadě odpočinková vycházka.

Pokud vyrážíte z El Chalténu dostanete se k jezeru pod horou, Laguna Torre, pohodlnou chůzí za 3 hodiny. Může to být krásný jednodenní výlet. Na tomto úseku je také na rozdíl od treku z Poincenotu daleko vyšší koncentrace lidí.

Za hezkého počasí doporučuji dojít až na úplný konec stezky. Z vyhlídky Maestri je krásný výhled na horu i ledovec pod ní. Jen musíte počítat s tím, že budete čelit silnému a studenému větru, kromě větrovky doporučuji i čelenku nebo čepici.

Dál než na Maestri se běžný smrtelník nedostane. Jediná cesta blíž – lano napnuté přes řeku – je určena horolezcům. Ale ani po překonání této houpačky není vyhráno. Všechny horolezce, a že jich bylo poslední dobou několik, kteří výstup na Cerro Torre absolvovali, obdivuji už za to, že vůbec došli pod nástup. 🙂

Těsně u Lago Torre se nachází tábořiště De Agostini, takže máte-li s sebou stan,  můžete tu přespat. Opět platí, že mimo vyznačené tábořiště je nocování zakázané. Rangeři tu chodí a kontrolují to, stejně jako to, zda se skupiny nepohybují bez místního průvodce.

Zkuste si ráno přivstat a zkusit zahlédnout Cerro Torre v záři slunce. Já měla smůlu, ještě byla v peřinách…

Abychom pohodlně stihli autobus do El Calafate, vstávali jsme už v půl šesté. Nakonec jsme si dole v Chalténu stihli dát i neuvěřitelně přeslazený, ale zasloužený dortík.

[:en]

I’ve praised Fitz Roy, but it is only fair to also mention his little „sister“ Cerro Torre (I actually don´t know what makes me think of Cerro Torre as „she“). Since they are located close to each other I couldn´t miss either of them on my Patagonian trip.

From the campground Poincenot it is about 10 kilometres long hike free of any steep ascending or descending. It can be a very nice walk even with a full backpack.

If you start from El Chalten you will get to the lake Laguna Torre (the lake right below the Cerro Torre) in three hours. It can be a lovely one day hike but you will meet more people on this route than on the way from Poincenot.

If the weathers is good don´t miss the chance to get to the very end of the path. The view point is called Maestri and it will give you the opportunity to see the mountain, lake and the glacier from unique perspective. Just make sure you are ready to face a strong and cold wind (I highly recommend a good wind breaker with a hood).

Unfortunately there is no way of getting further this way. The only way to get closer to the mountain is to cross the river. Climbers with good equipment can use a steel rope to make the crossing. But even after they get on the other side, Cerro Torre is not an easy mountain to climb. I admire all of those who’ve tried.

The nearest campground by the lake is called De Agostini. If you have a tent you can spend a night there but the same rules apply both here and at Poincenot – you are not allowed to camp anywhere outside the campground and as a group you have to be accompanied by the local guide. Both rules are controlled by rangers.

Give it a try and get up early in the morning to see the sun rise. I was not lucky enough to see the mountain, „she“ was still hiding in the pillows…

We woke up pretty early because we wanted to catch a bus back to El Calafate. As a reward for an early start we treated ourselves with the sweetest cake we found there. 🙂

[:]