Hlavní město Argentiny je sice většinou přirovnáváno k Paříži, ale mně osobně nejvíce připomíná Milán. Asi nejvíce tou tepající energií, kdy na ulicích máte neustále pocit, že vás něco smete. A to i v létě, kdy je město víkendově poloprázdné…
Široké bulváry
Argentinci i Italové si libují v širokých bulvárech se vzrostlými stromy. V obou městech je hustá automobilová doprava, ale v Buenos Aires je na některých místech velmi riskantní pohybovat se jako chodec. Dokonce i na místech k tomu vyhrazených 🙂
Kostel, kam se podíváš
Oba národy jsou oproti nám silně věřící, což se projevuje na množství kostelů. I když pochopitelně vzhledem k založení Buenos Aires v 16. století mají Argentinci o poznání mladší kostely.
Láska k jídlu
Italové mají pizzu, Argentinci steaky a to nejlepší na světě – vyzkoušeno!
Posedlost fotbalem
Čtvrti přilehlé fotbalovým stadionům v sobě udržují napětí, jaké jinde znají jen před zápasem.
Záliba v demonstracích
nebo spíš ve shromažďování obecně. Fronty u kasy, kolony, pouliční umělci, nebo jen tak. Důvod k navázání hovoru s cizinci se vždycky najde.
Krámky a kavárny, kde je nečekáte
Tady se nebojí schovat se do průjezdu. Majitelé vědí, že místní si o nich řeknou a přijdou. Takže i dál od centra, v místech, kde na turisty nejsou zvyklí, najdete schované poklady, které stojí za návštěvu.
Honosné hřbitovy
Může se to zdát poněkud morbidní, ale nemohla jsem si nevšimnout, jak podobné jsou si Cementerio de la Recoleta a Piazzale Cimitero Monumentale. Působí jako kamenná, bílá města hrobek nějakých elfů, hroby, jak je známe z Čech, tam prakticky nenajdete.
Život na ulici
Kavárny, restaurace, bary, balkóny, terasy, lavičky, nebo i obyčejné schody – lidé žijí a užívají si venku.
Buenos Aires nemá sice tolik památek, aby nadchl nás rozmazlené Evropany, ale má atmosféru a kouzlo, pro která stojí za to mu dát šanci. Pokud je pro vás jen vstupním/výstupním bodem vaší cesty po Argentině, dejte si alespoň jeden den na to, abyste tuto atmosféru sami zažili. Nebudete litovat.