Hlavní město Argentiny je sice většinou přirovnáváno k Paříži, ale mně osobně nejvíce připomíná Milán. Asi nejvíce tou tepající energií, kdy na ulicích máte neustále pocit, že vás něco smete. A to i v létě, kdy je město víkendově poloprázdné…
Široké bulváry
Argentinci i Italové si libují v širokých bulvárech se vzrostlými stromy. V obou městech je hustá automobilová doprava, ale v Buenos Aires je na některých místech velmi riskantní pohybovat se jako chodec. Dokonce i na místech k tomu vyhrazených 
 |
||
Kostel, kam se podíváš
Oba národy jsou oproti nám silně věřící, což se projevuje na množství kostelů. I když pochopitelně vzhledem k založení Buenos Aires v 16. století mají Argentinci o poznání mladší kostely.
 |
Láska k jídlu
Italové mají pizzu, Argentinci steaky a to nejlepší na světě – vyzkoušeno!
 |
Posedlost fotbalem
Čtvrti přilehlé fotbalovým stadionům v sobě udržují napětí, jaké jinde znají jen před zápasem.
 |
Záliba v demonstracích
nebo spíš ve shromažďování obecně. Fronty u kasy, kolony, pouliční umělci, nebo jen tak. Důvod k navázání hovoru s cizinci se vždycky najde.
 |
Krámky a kavárny, kde je nečekáte
Tady se nebojí schovat se do průjezdu. Majitelé vědí, že místní si o nich řeknou a přijdou. Takže i dál od centra, v místech, kde na turisty nejsou zvyklí, najdete schované poklady, které stojí za návštěvu.
 |
Honosné hřbitovy
Může se to zdát poněkud morbidní, ale nemohla jsem si nevšimnout, jak podobné jsou si Cementerio de la Recoleta a Piazzale Cimitero Monumentale. Působí jako kamenná, bílá města hrobek nějakých elfů, hroby, jak je známe z Čech, tam prakticky nenajdete.
 |
Život na ulici
Kavárny, restaurace, bary, balkóny, terasy, lavičky, nebo i obyčejné schody – lidé žijí a užívají si venku.
 |
Buenos Aires nemá sice tolik památek, aby nadchl nás rozmazlené Evropany, ale má atmosféru a kouzlo, pro která stojí za to mu dát šanci. Pokud je pro vás jen vstupním/výstupním bodem vaší cesty po Argentině, dejte si alespoň jeden den na to, abyste tuto atmosféru sami zažili. Nebudete litovat.
