2.13 Jak řídit v Maroku

Už jsem zmínila, že v Maroku a marockých městech zejména se jezdí trochu jinak než u nás. Mezi největší nástrahy, se kterými jsme se tu setkali, patří:

Flexibilní jízdní pruhy

Na silnici vidíme namalované dva, ale před námi stojí vedle sebe čtyři auta a motorka. Vzápětí se ze čtyř pruhů stane jeden, protože se v cestě objevila překážka. Nikdo netroubí, nedojde k nehodě, auta se plynule sjedou a jakmile je to možné, zase se rozptýlí. Musíte si proto pořád hlídat, nejen kam jedete a kdo je za vámi, ale i to, co se děje vedle vás a před auty těch ostatních.

Kruhové objezdy

Maroko je bezpochyby zemí kruhových objezdů. Klasické křižovatky tu prakticky nenajdete. Dlouho si lámeme hlavu nad tím, kdo má vlastně přednost. Setkali jsme se totiž se třemi typy:
1. Přednost má ten, kdo je na kruháči – stejné jako u nás.
2. Přednost má ten, kdo najíždí – podivné, auta na kruhovém objezdu musí zastavit, zatímco vy jedete
3. Přednost je upravena semaforem – ještě podivnější! Nejprve čekáte na zelenou, ale pak stejně zůstáváte na objezdu stát a čekáte, až „protijedoucím“ padne červená.
Až zpětně nacházím na internetu, že typ č. 1 je označen značkou „dej přednost v jízdě“ nebo „stop“ a u ostatních automaticky platí přednost pro ty, kteří najíždějí.

Sebevražední chodci

Když přijde na přecházení silnice, nemají Maročané pud sebezáchovy. Bezhlavě se vrhají pod kola aut, jako by jim nezáleželo na životě. Je třeba být neustále připraven brzdit, nebo se jim vyhýbat. Oni totiž počítají s tím, že o jejich bezpečnost se postaráte vy.

Extrémisti

Čas od času nás na silnici překvapí auto, které buď z nepochopitelného důvodu jede strašně pomalu, nebo naopak šíleně rychle. První případ je těžké nenabořit, v druhém případě jsme ohroženi nebezpečným předjížděním. Ač se zdá, že na silnicích jsou tu zastoupeny spíše starší nebo levnější vozy, potkáte i zbrusu nové mercedesy a posche.

Nečekané překážky v provozu

Jedeme si tak po čtyřproudové komunikaci v Agadiru, když tu náhle z našeho pruhu před námi vykukuje uklízeč. Prostě se vydal zametat k prostředním svodidlům bez toho, aby se vybavil alespoň reflexní vestou. Auta ho objedou, přežije i jeho stará popelnice. Je důležité ovšem zůstat ve střehu, za chvilku míjíme osly, kteří se volně pasou na jediné travičce široko daleko- na té uprostřed dvou směrů.
Řízení v Maroku je tedy tak trochu o nervy, ale na druhou stranu je potřeba jim nechat, že vám místní leccos odpustí. Rozhodně jim chybí takové to zaryté „já ho před sebe nepustím“ jako známe z Čech.  

Ocením vaše komentáře a postřehy!