Na středu jsou hlášeny špatné vlny prakticky všude v okolí, nám se to ale výborně hodí, protože máme v plánu delší výlet. Zvažujeme cestu až do Essauiry, ale to bychom v autě strávili minimálně 6 hodin. Na doporučení švédského známého míříme do Imsouane, rybářské vesničky, která je autem jen hodinu cesty. Bereme to jako vyhlídkovou jízdu na sever podél pobřeží.
Naše první zastávka je Tamri, vesnička známá pro své výborné surfařské podmínky. Ve skutečnosti je několik kilometrů od pobřeží, protože v úrodné deltě řeky tu raději pěstují banány, než aby stavěli domy.
Silnice se klikatí přes hory, nahoru, dolů, v nádrži nám to dělá pěkný vítr. Jakmile to vypadá, že se už v zatáčkách nedočkáme žádného překvapení, míjíme stádo koz. Není to ale ledajaké stádo potulující se krajinou! Tyhle kozy ovládají speciální dovednost – pasou se v korunách stromů! Bohužel se mi nepovedlo je vyfotit, měli jsme za sebou auta a nebylo kam uhnout. Pro ilustraci jsem tedy alespoň vygooglovala heslo „goats on tree“ a našla jsem téměř totožné výjevy:
Konečně odbočujeme z hlavní na zaprášenou silničku směrem k Imsouane. Podle ukazatelů tu hrozí pád kamení a sklon silnice je 15%, nic pro slabé povahy a nefunkční brzdy.

Musíme konstatovat, že rybáři z Imsouane nejsou zdaleka tak sehraní jako v Taghazoutu, ale zjevně se tu musí potýkat s poněkud složitějšími podmínkami.
Cestou od moře procházíme zvláštní náměstí, které tu zcela zaplňují lodě. Vlastně tu kromě rybářů a prodejců surfového vybavení není nikdo jiný. O to víc nás překvapí cedule odkazující na podporu z Japonska. Kde se tady v té díře vzaly japonské jeny?