Tipy pro klidnější šestinedělí

Šestinedělí je prý náročné a máte se na něj připravit… No, upřímně, na to, co přijde v prvních šesti týdnech života vašeho dítěte, vás nepřipraví nikdo a nic. Možná vám ale pomůže pár tipů, které by bývaly pomohly mně, kdyby mi je před tím někdo řekl (nebo kdybych se jimi řídila). 😛

Upozornění: pokud ještě miminko nemáte, možná vám to bude připadat legrační, nebo naprosto samozřejmé. I já se takhle k podobným doporučením stavěla PŘED porodem a PŘED první probdělou nocí v šestinedělí. 🙂

 

  • Nebojte se, ruce a záda se posílí rychlostí blesku. Za tři dny už zvládnete houpat bez křečí i celé hodiny. 🙂

 

  • Pokud to jde, nechte vaření na někom jiném (kdo si ovšem nastuduje, co je nevhodné konzumovat při kojení). Každopádně se zasásobte snacky, které snadno sbalíte na cestu s kočárkem a pohodlně zkonzumujete i za jízdy 😉 (opravdu jsem zkusila za jízdy jíst Lipánka, ale fakt to nebylo ono 😄 )
Co jíst a nejíst v šestinedělí
  • Hodně pijte, opravdu hodně, abyste měly dostatek mléka. Kromě kojících čajů (ušetřím vám hledání, chutnají všechny skoro stejně, ať stojí 30, nebo 160 Kč), se doporučuje třeba fenyklový a kmínový čaj proti prdům (pořiďte si, brzy zjistíte, že prdíky budou váš úhlavní nepřítel a zkusíte proti nim cokoliv). Laktaci prý nejlépe podporuje chmel, takže hurá na (ne)alkoholické pivo.

Až budete mít v kojení režim, budete vědět, kdy si můžete dovolit sklenku normálního piva. Alkohol bude v mléce stejně dlouho jako v krvi, takže si případně můžete kontrolovat alkohol testerem.

  • Ignorujte “dobré” rady z řad příbuzných! Celé šestinedělí budete extrémně přecitlivělá a některé byť dobře mířené poznámky vám zbytečně ublíží, nebo nadělají v hlavě zmatek. Navíc rady matek a babiček vycházejí z toho, jak vychovávaly děti před dekádami, jenže od té doby se hodně věcí změnilo a už to může být i špatně. Takže poslouchejte svůj instinkt a nenechte se zviklat.

POZOR, vztahuje se i na strýčka Googla! Na každý problém tam najdete desítky protichůdných názorů, které vás jen znejistí nebo vyděsí.

  • Nesnažte se zavděčit nikomu jinému než miminku!!! Ale svoje potřeby dejte hned na druhé místo. Vaše jídlo, pití, odpočinek, pohoda (haha) a teprve pak může být někde partner, úklid, návštěvy apod. Fakt, jinak škodíte sobě, a tím i miminku.
šestinedělí
Foťte, točte, prostě zaznamenávejte. Je jedno, jestli zvolíte mobil, zrcadlovku nebo Instax, ale  zajistěte si památku na ty prakticky každodenní proměny.
  • Připravte si čtení/poslech/video ke kojení, protože jím strávíte opravdu velkou část dne a nic jiného se při něm dělat nedá 😉

Mně se osvědčila čtečka knih. Pohodlně se s ní čte i v noci bez toho, abych musela svítit. Kromě toho poslouchám podcasty, oblíbila jsem si třeba Terezu Salte, která má k Norsku ještě blíž než já.

  • Zpomalte, mimino potřebuje na všechno daleko víc času, než si to uvědomí a zareaguje. (To platí pro odříhnutí i uklidnění. Třeba má opravdu hlad, ale ještě si chviličku u prsu popláče, než mu dojde, že může sát.) Obecně zjistíte, že čas s dítětem funguje jinak. Něco bude nekonečně dlouhé, zato jeho spánek vám vždycky bude připadat krátký. 🙂

 

  • Odpočívejte, když můžete. Mě pořád všichni nutili chodit spát, ale já přes den prakticky neusnu. Máte-li to stejně, tak se aspoň na pár minut natáhněte. Nebo si dopřejte jen tak koukat z okna, cokoliv vám pomůže zrelaxovat (a budete u toho moct mít nohy nahoře 🙂 ).

 

  • Nastavte si na mobilu noční režim-Night Shift- a upravte teplotu barev, abyste po nočním kojení (a brouzdání na netu) zase snadno usnuly. Vašemu dítku zpříjemníte návrat do postýlky, pokud v ní po čas kojení necháte ležet teplou nahřívací lahev (nikdo nemáme rád studenou postel, že?).

 

  • Každy den šestinedělí bude jiný. Co zabralo jednou, nemusí zabírat podruhé. Je to vývojem miminka, nikoliv vaše chyba. (!)
šestinedělí
Užívejte si venku, pokud to jde a dělá vám to radost.
  • Každé miminko je už od začátku osobnost. Pokud tedy máte kamarádku, které se chová miminko “lépe/hůř” není to jejími schopnostmi, ale povahou miminka. NESROVNÁVEJTE SE a nic si NEVYČÍTEJTE. Vašemu miminku nikdo nebude rozumět lépe než vy!

 

  • Pobrečet si je normální. Já jsem v šestinedělí plakala někdy i denně – občas dojetím, někdy únavou, často zoufalstvím (nad vlastní neschopností, kritikou z okolí, nebo jen tak…).

 

  • Nebojte se požádat o radu profesionály. Dětské sestry v porodnici mohou být neochotné (na jejich omluvu, musí vydržet spoustu pláče miminek i matek a o tom směšném ohodnocení vůbec nemluvím), ale nebojte se jich a ptejte se. Vyberte si dobrého pediatra, kterému budete moct volat třeba i na mobil, a v neposlední řadě doporučuji služby laktační poradkyně. Nám tato paní poradila i s cvičením, ale hlavně mě UKLIDNILA a dodala mi jako matce sebevědomí a to je k nezaplacení.

 

  • Adaptujte se. Pro mě jako workoholika bylo extrémně těžké smířit se s rolí “pouhé” chodící mlíkárny a zpomalit. Ale když jsem si na to konečně přišla, začala jsem si čas s malou Cestovatelkou mnohem víc užívat, všímat si drobností a vyklidnila se.

 

UŽIJTE SI TO! I když je šestinedělí jako plavba na raftu brutálními peřejemi, strašně rychle to uteče, najednou vplujete do klidnějších (nikoliv klidných) vod a nebudete se stačit divit, jak se vaše miminko změnilo.

Nemyslete si, že se sama těmi body 100% řídím! Naopak, u řady z nich vím, že jsem to udělala jinak a pak na to doplatila. 🙁 (Možná bych si ten seznam měla vytisknout a nalepit někam hned vedle dětské postýlky, abych ho měla často na očích.) Budu ale doufat, že když to pošlu dál, ušetří to aspoň pár slziček. 🙂

 

Věnováno Aničce a všem dalším statečným maminkám.

Ocením vaše komentáře a postřehy!