Den po příletu jsem šla na domluvenou injekci (žloutenku) k obvodnímu lékaři. Protože jsem kvůli otoku zad nemohla spát, poprosila jsem ho o nějakou mast. Když slyšel, co se stalo, poslal mě místo do lékárny na urgentní sono. To bylo čisté, takže mi záda jen ošetřil a poslal mě domů s průpovídkou, že mám víc štěstí než rozumu. To byla středa.
Ve čtvrtek jsem si ve čtyři hodiny odpoledne uvědomila, že jsem v práci, ale nevím, jak jsem se tam dostala a co tam od rána dělám. Taky mě najednou šíleně bolel krk. Po probdělé noci jsem v pátek u doktora vyfasovala 9 injekcí do trapézových svalů na krku. Takovou bolest jsem v životě nezažila! Injekce obecně nesnáším, ale tohle byl extrém. Musím říci, že pomohly, dokonce asi na týden, potom se bolest začala opět vracet. Dosáhla takové intenzity, že pro další injekce jsem si šla dobrovolně. Bylo jich 19! (Do pravé strany krku vždy o jednu víc)
Doktorovi se zhoršující bolest nezdála, proto mě poslal na rentgen. Ten ukázal vychýlení 3 krčních obratlů, ale naštěstí bez jejich mechanického poškození. Podle všeho jsem si pádem skoro zlomila vaz. Svaly hlavu sice udržely, ale přepjaly se tolik, že nyní držely obratle v nepřirozené poloze způsobující bolest, nerovnováhu a výpadky pozornosti.
Zkrátím to. Po absolvování preventivního neurologického vyšetření a několika měsíců fyzioterapie jsem v pořádku. Hlava ani krk už mě nebolí, ale na okolnosti zhruba pěti hodin okolo pádu jsem si stále nevzpomněla a prý už si ani nikdy nevzpomenu.
Takže kdy se chystám do Maroka znovu? Vypadá to předvánoční výlet