Strávili jsme na Sardinii celý březen a začátek dubna 2019, najeli 1600 km kolem dokola i křížem krážem. Kde se nám nejvíce líbilo?
Na Sardinii jsme se přeplavili trajektem z Livorna do Olbie a snažili se ostrov objet proti směru hodinových ručiček. Z pobřeží nás několikrát vyhnal prudký vítr, který letos na jaře potrápil snad celou Evropu. Nebýt větru, považovala bych březen za skvělý měsíc k návštěvě, protože na těch top místech jsme byli skoro sami. Pokud ale toužíte po návštěvě muzeí, muzejních částí expozic, nebo vnitřních prostor obecně, musíte dorazit až po prvním dubnu, kdy oficiálně začíná sezóna. Není mnoho míst, které by měly na Sardinii otevřeno celoročně.
Místa uvádím v pořádí, v jakém jsme je navštívili, nikoliv podle oblíbenosti:
Poltu Qualtu
V sezóně luxusní hotelový resort s marinou, kam se asi běžný smrtelník nedostane, ale v březnu 2019 to byl ráj bydlíkářů. V noci jsme tu byli úplně sami, přes den pár dělníků opravovalo terasu a sem tam se objevil nějaký majitel či údržbář některého z luxusních plavidel. Na procházkách s kočárkem jsem tu obdivovala jachty, katamarány i hotelový komplex momentálně obývaný jen tlupou koček. Úzký záliv a marina byly dokonalým útočištěm.
Městečko Castelsardo
Historické centrum tohoto městečka se nachází na útesu vysoko nad mořem. V klikatých uličkách kolem starého hradu stojí zato se ztratit. Nevynechejte katedrálu Concattedrale di Sant’Antonio abate ze 16. století. Je to jeden z nejhezčích kostelů, ve kterém jsem kdy byla. Výhled na celé město i okolí potom nabízí hradní vyhlídka, kam si ovšem musíte vstup zaplatit. Doporučuji ho těm, kdo by zároveň měli zájem o nevelkou muzejní expozici. Jinak totiž podobný výhled s trochou snahy najdete v historické části městečka i jinde.
Spiaggia della Pelossetta
Osobně jsem na Sardinii neviděla jedinou ošklivou pláž a úplně nevím, co lidé myslí pojmem “krásná” pláž. Nicméně tuhle jednoznačně pasuji na nejkrásnější pláž, jakou jsme na Sardinii viděli. Úchvatné odstíny modré a tyrkysové, bílý písek a v pozadí strážní věž. Když fouká, je to tu ráj pro milovníky kitu a windsurfu. V sezóně je ale potřeba počítat s davy. Někde jsem četla, že se na místních plážích za den vystřídá až 10 000 lidí! :-O
Nuragha Santu Antine
Před asi 2 000 lety až do zhruba 3. století našeho letopočtu žili na Sardinii Nuraghové, tajemný národ, o kterém se neví, kde se na ostrově vzal. Z toho, co po nich zbylo, lze říct, že to byli velmi schopní stavitelé se znalostí astrologie. Budovali mohutná kamenná obydlí, která téměř neporušená vydržela až do 20.století, kdy je Sardiňané začali rozebírat a kameny používat na stavbu silnic a zídek. Naštěstí jim brzy došlo, že je to turisticky atraktivní, a tak nuraghy, tedy dochovaná obydlí starých Nuraghů, začali chránit. Nuraghy jsou tedy jedinečné stavby, které najdete jen na Sardinii. Kdybyste měli na ostrově navštívit jen jedinou, doporučuji Santu Antine, kterou si můžete prolézt a je z ní krásný výhled i do okolí a na další nuraghy.
Basilika della Santissima Trinità di Saccargia
Nádherná románská stavba z počátku 12.století. Takové kostely se u nás téměř nedochovaly. Kostel je přístupný až od dubna, ale za zajíždku z dálnice stojí i jeho exteriér.
Městečko Bosa
Tohle barevné městečko vás nadchne už při příjezdu od moře. Oproti jiným místům, která na nás na Sardinii působila spíše jako turistické pasti, je na Bose sympatické, jak to tam žije.
Dopoledne tam na hlavní třídě korzují maminky s kočárky, na zahrádkách kaváren se hlasitě vypráví, všude je plno smíchu. V historických uličkách tu potkáte stařenky, jak krmí kočky, zalévají květiny v pomalovaných plechovkách od rajčatové omáčky, a štěbetají se sousedkami. Při výstupu nahoru k hradu zjistíte, že i v těch nejuzších uličkách dokáží místní zaparkovat. I když se zadýcháte, výhled za tu námahu stojí!
Klášter San Pietro di Sorres
Další ukázka krásného kostela ze 12. století, tady navíc jako součást fungujícícho kláštera. Mše se tu slouží několikrát denně a večer tu můžete spatřit mnichy, jak si čtou. K tomu výhled do širokého okolí a máte dokonalé spirituální místo. Pro nás to byl velký zážitek (a také skvělý spot na přenocování, viz. moje mapa).
Porto Flavia
Kdybych měla jmenovat jediné místo, kam bych se chtěla na Sardinii vrátit, bylo by to Porto Flavia. Za doporučení vděčíme 1life, protože v jednom průvodci tohle místo chybělo úplně a v druhém jej zmínili jen okrajově. Přitom tento bývalý přístav vytesaný do skály je na seznamu UNESCO. Pro mě je fascinujícím důkazem o lidské vynalézavosti.
Přístav vznikl v části ostrova, která je bohatá na kovy. Vytěžený materiál bylo však velmi obtížné, nákladné a nebezpečné z dolů transportovat, proto Sardiňané hledali způsob, jak přesun hmot usnadnit. Vymysleli pro nás (se zkušeností z tunelu Blanka) neuvěřitelný komplex tunelů a rezervoárů vytesaných ve skále. Na jedné straně skály se rezervoáry plnily vytěženou rudou a na druhé straně, kde přecházela v útes kolmo do moře, mohly připlouvat lodě a jednoduše nechat rudu padat na palubu. Celá stavba trvala pouze dva roky a fungovala až do roku 1990.
Dnes je možné se v rámci prohlídky muzea projít tunelem až na vyhlídku nad moře.
Porto Flavia si nás získalo i díky skvělým lezeckým podmínkám. Po téměř dvouleté pauze jsem tu přelezla 5c.
Spiaggia di Porto Giunco
Když jsem se dočetla, že na Sardinii jsou plameňáci, okamžitě jsem toužila je vidět. Naše cesta se chýlila ke konci a pořád nic. Už jsem pochybovala, že na ostrově vůbec v březnu budou. Pak jsme ale úplnou náhodou jednoho večera zaparkovali u pláže Porto Giunco a ráno jsme je měli téměř u auta!
Pokud jste milovníci zvířat, je tato pláž pro vás to pravé. Plameňáci pózují v laguně a do písku tu kladou vejce mořské želvy.
Co jsme na Sardinii neviděli…
Vzhledem k tomu, že malé Cestovatelce bylo během našeho putování po ostrově teprve šest měsíců, některá místa jsme v jejím zájmu vynechali. Protože jsme o nich ale hodně četli, stojí za to je tu zmínit také:
Grotta di Nettuno
Neptunova jeskyně má být nejkrásnější jeskyně na ostrově. Vede k ní ale 700 schodů, což by s dítětem v nosítku byla na naše nohy asi trochu velká zátěž. 😉
Gorropu Gorge
Podivuhodná soutěska, kterou rozhodně plánujeme navštívit. Letos na nás ale převýšení asi 600 m a pochod několik hodin jen k soutězce bylo moc.
Cala Luna
Údajně nejkrásnější pláž na ostrově dostupná buď lodí, nebo trekem přes útesy. Třeba příště. 😉
Sardinie byla překrásná, ale… po čtyřech týdnech jsme z ní odjeli, i když jsme nutně nemuseli. O tom, co nás na Sardinii štvalo a zklamalo, bude ale až další článek. 😉
Byli jste na Sardinii? Doplnili byste něco na můj seznam?
Nádhera, Sardinie je krásná, projeli jsme ji minulý červen s 2 malými dětmi,celkově 3 týdny. To už je tu lidí sice hodně, ale zase už je moře ke koupání. Nejhorší je ale samozřejmě srpen, když mají Italové prázdniny.
Neptunovu jeskyni jsme dali lodním výletem – lodě zajíždí až do jeskyně a můžeš tak vynechat schody.
Těšíme se na další články !
Pár tipů na další místa 🙂
https://majtici.webnode.cz/cestopisy/
My jsme nakonec dali něco přes 4 týdny, ale pak už jsme chtěli pryč.
Lodě do Neptunovi jeskyně plují také až od 1.dubna, což jsme sice ještě skoro týden na ostrově byli, ale už nás to nelákalo. Hlavně proto, že najednou na ostrově začaly být “davy” (proti tomu, co jsme zažili). Určitě se tam vypravíme v budoucnu, ale před další návštěvou si necháme pár let odstup. 😉
Ke kaňonu Gorropu se dá dojít i z druhé strany, je to sice o něco delší cesta, ale vede podél potoka a má minimální převýšení – s prckem v nosítku krásná odpolední procházka i s návštěvou kaňonu…
To je super tip! Bohužel Cestovatelka v nosítku na delší přesuny nevydrží a na krosnu byla tenkrát ještě malá.
souostroví La Maddalena:) Dostanete se tam třeba z přístavu Palau, lodě i menší trajekty tam jezdí často.