Ani si nepamatuji, jak jsem vypnula motor. Ruce se mi třesou, tep mám tak 160 a zpocená jsem… no všude. Nejradši bych se rozplakala, ale nemůžu. Musím uklidnit dítě a zavolat Muži, že dodávku nenajde na stejném místě, kde ji před pár minutami zaparkoval. Právě jsem si prožila svoji noční můru.
Naši dodávku jsem do této chvíle neřídila a opravdu jsem s tím nechtěla začínat tady na Sardinii. Nejen proto, že Muže řízení baví a auto si hýčká. Ale proto, že nesnáším italský provoz, a to ani jako spolujezdec, natož pak jako řidič. Auta nalepená pár centimetrů za nárazníkem, troubení a k tomu ty úzké uličky… Brrr. Jenže co čert nechtěl, musela jsem si svou dodávkovou premiéru odbít právě v těchto kulisách, jako bonus navíc doplněnou o hysterické pokřikování policie a sama v autě s dítětem.
Všichni přežili. Možná i proto, že jsem tu celý měsíc dávala pozor a všímala si, v čem je řízení na Sardinii specifické a s čím se tu můžete setkat (nebo lépe- s čím je třeba počítat). Asi byl tenhle můj zážitek znamení, abych se o to s vámi podělila.
![Alghero, Italy](http://pohled-za-hranice.cz/wp-content/uploads/2019/04/20190321-P3210962-1024x576.jpg)
Řídit jako Sardiňan
Sardiňané jsou za volantem hodně sebevědomí, což se projevuje v několika ohledech. Především věří svému odhadu, i když by neměli. Jasným důkazem je množství odřených aut v ulicích.
Nepředvídají, prostě čekají, že ten druhý uhne, takže často jezdí do zatáček prostředkem silnice. Vyhrává psychicky silnější jedinec, nebo ten, kterému míň záleží na stavu auta. Sardiněc vám neuhne, i když jste v právu a sedíte v dodávce, zatímco on v Cinquecentu. To se radši nechá sešrotovat. 😉
Neustále se zužující ulice
Z toho jsem měla za volantem opravdu hrůzu. Když mě policista vyhnal, že musím s dodávkou okamžitě odjet, snažila jsem se odhadnout, kudy se vyhnu centru. To si totiž tak jedete po hlavní a pak najednou máte během chvíle pocit, že jste se ocitli ve špatném směru jednosměrky. Z ulice se stane klikatá ulička těsně sevřená kamennými domy, za vámi kolona a před vámi v zatáčce… autobus! A ne, nefunguje jako ten kouzelny v Harry Potterovi.
Na Sardinii málokdy varují, že s velkým autem neprojedete, dokonce ani v případech, kdy se z uličky stane jednoměrka o šíři 2,2 m. Takže když někdy uvidíte zákaz vjezdu camperům, neznamená to, že je tam nemají rádi, ale to že už je tam pravděpodobně seškrabávali ze zdi. 😉
![Bosa street, Italy](http://pohled-za-hranice.cz/wp-content/uploads/2019/04/20190318-P3180932-1024x576.jpg)
Absence značení hlavní ulice ve městě
Další lahůdka pro nervózní řidičku. Na žlutý kosočtverec na Sardinii nenarazíte. Prostě jedete a koukáte, zda mají ostatní na zemi namalovanou stopku (a doufáte, že aspoň přibrzdí).
Stopka na každém rohu
Sardiňanům je značka Dej přednost v jízdě málo. Milují Stopky. Akorát se na nich chovají stejně, jako kdyby tam měli ten trojúhelník… Já jsem na nich ale pěkně natrénovala rozjezdy.
50 km/h je všude…
… a nikdo ji nedodržuje. Padesátka řeší špatný stav vozovky, blížící se koleje i křižovatku, ale místní jezdí klidně 100. Byla jsem smířená s tím, že budu zdržovat, ale naštěstí za mnou moc aut nejelo.
Ach ty kruhové objezdy
Kam přijedeme, tam na nich něco zažijeme. Na Sardinii proti vám vyjedou i do protisměru. Možná proto jsou všude tak striktně vymezené pruhy… Pro mě byl kruhový objezd vysvobození, mohla jsem se na něm bezpečně otočit a vracet se zpět.
…patníky, patníky, patníky
Plastové, železné, betonové. Sardiňané je milují a rádi jimi vymezují zejména úzké, klikaté výjezdy z parkovišť. Co na tom, že s čímkoliv větším než Fiat Panda pomalu škrtáte dveřmi. Sardiňané potřebují striktní vedení. Proto jsem taky velmi pečlivě vybírala, kde zaparkuju.
![Vespa](http://pohled-za-hranice.cz/wp-content/uploads/2019/04/20190318-P3180930-1024x576.jpg)
Moje krátké dobrodružství dopadlo dobře. Auto vyvázlo bez škrábnutí, dítě bez traumatu a Muž se jen trochu proběhl. Nikdy jsem nebyla tak vděčná za funkci Moje poloha na Whatsappu. 😉
A jaké jsou další specialitky, kterých jsme si na Sardinii všimli?
Dvojí ceny u čerpacích stanic
Poprvé jsme se setkali s tím, že u benzínky měli u každého stojanu jinou cenu. Na ostrově je to ale běžné. Stojany označené jako Fai da te/ Self service mají výrazně nižší cenu, než ty s obsluhou. V březnu 2019 byla nejnižší cena nafty na ostrově 1,449€, nejvyšší jsme viděli asi 1,75€.
Ostrůvky
Nikde jsme ještě neviděli tak složitě vybudované křižovatky plné ostrůvků a nájezdů. Co by v Čechách vyřešila jednoduchá křižovatka či kruhový objezd, to je na Sardinii spleť ostrůvků, nájezdů a cedulí (samozřejmě Stopek), které mají usnadnit orientaci, někdy ale spíš překážejí.
Nezpoplatněné silnice = tankodrom
Na Sardinii se za dálnice neplatí. Naštěstí, protože silnice i dálnice jsou v horším stavu než u nás a za to by se vám drahé italské mýtné platit nechtělo. Kritické úseky řeší buď snížením rychlosti (takže na většině dálnice platí 50 km/h), nebo další vrstvou asfaltu, která vytvoří skokánek.
Jestliže někde uvidíte snížení rychlosti na 30 km/h, vyhlížejte před sebou past na mamuta. (Výjimku jsme objevili na jihovýchodě ostrova, tam byly komunikace kolem resortů novější, a tedy v lepším stavu než jinde.)
![Via Porta Flavia, Italy](http://pohled-za-hranice.cz/wp-content/uploads/2019/04/20190329-P3291057-1024x576.jpg)
Křižovatky a jiné libůstky na dálnicích
Jedete si 100km/h (víc to nejde, pokud nechcete přijít o kolo) a najednou to auto před vámi vezme dírou ve svodidlech, přejede sousední dva pruhy a dálnici opustí po vedlejší. Přijde vám to nebezpečné? Na Sardinii jsme to viděli na několika místech. Za podobný hazard považuji prodej květin/ovoce/zeleniny na krajnici dálnice. Neumím si představit, kdo tam nakupuje…
Zajímavé je i značení vzdáleností na dálnici. Příští benzinka? 32000 metrů!
Noční projížďky
Vytrénovaní z různých míst po Evropě (viz. článek o bezpečnosti) jsme zpozorněli pokaždé, když na náš spací spot večer někdo přijel. Časem jsme zjistili, že místní mají ve zvyku po večerech objíždět opuštěná parkoviště a vyhlídky a vysedávat na nich v autech.
) jsme zpozorněli pokaždé, když na náš spací spot večer někdo přijel. Časem jsme zjistili, že místní mají ve zvyku po večerech objíždět opuštěná parkoviště a vyhlídky a vysedávat na nich v autech.
Pozor, kráva!
To si možná říkali carabinieri, když mě hnali pryč, já tady ale narážím na silniční značku. Na silnicích (a to i hlavních tazích) jsme tu potkali stádo ovcí, kozy, ale i rohatého býka. Stál uprostřed našeho pruhu a fakt nevypadal, že by uhnul.
![Bosa, Italy](http://pohled-za-hranice.cz/wp-content/uploads/2019/04/20190318-P3180922-1024x576.jpg)
Moje nedoprovolná zkušební jízda nás zase něco naučila. Primárně to, že kopírovat chování Italů se s cizí SPZ nedoporučuje. Carabinieri nás na blikačkách u krajnice odmítli tolerovat, přestože místní tak stáli taky.
Důležité bylo, že mi Muž v autě prozřetelně nechal klíčky, takže když šlo do tuhého, mohla jsem reagovat. Samozřejmě, být neřidič, měla bych smůlu a těžko bych to policii vysvětlovala. Takhle to bylo jen o nezvyku, ale adrenalin zafungoval dobře.
No a v neposlední řadě víme, jak v podobných situacích reagovat. Odjez do bezpečí a snažit se zaparkovat, až to půjde.
Zažili jste někdy podobně rychlé přeparkovávání, zatímco hlavní řidič byl někde v obchodě?