[:cs]
Můj první veletrh v životě a hned takový hit! Alespoň podle internetových diskuzí bylo letos na For Caravan v pražských Letňanech mnohem více lidí než při předchozích ročnících. Enormní zájem byl ale jen jednou z věcí, která mě na veletrhu překvapila. Další byla otázka, která mě napadla již krátce po vstupu: „Jsme tady vůbec správně?“
Vyrážíme v sobotu krátce před polednem a nejprve trochu bloudíme. Hlavní vchod je totiž určen pro návštěvníky For Beauty. Já jsem si říkala, že načančané mladé slečny a výstředně oděné dámy středního věku asi nejsou úplně typickými zástupkyněmi karavaningu. 🙂 Když areál obejdeme, octneme se u vchodu, kde je paradoxně větší fronta u pokladen než vpředu. Začínám tušit, že účast bude skutečně vysoká.
Výstava začíná hned za plotem venku zaparkovanými vozy. Ty jsou povětšinou opatřeny telefonním číslem obchodníků, kteří se evidentně skrývají v teple haly. Škoda, auta z venku vypadají téměř totožně a všichni víme, že to nejdůležitější se u obytňáků skrývá uvnitř.
V hale se intuitivně dáváme doprava a octneme se doslova v obytňákovském ráji. Dodávky s tolika druhy vestaveb, že by je člověk mohl podrobně porovnávat celé dny. Tady je ale tolik lidí, že strávíme vždy více času čekáním, než pak v samotném autě. A ani to, že se člověk dostane dovnitř, neznamená nutně výhru. Nespočítala bych hulváty, kteří se do vozu doslova nacpou s námi. Kdo už v obytné dodávce byl, tak ví, že v ní je místa poskrovnu. Rozhodně se tam nechcete tísnit s cizím, deodorant neznajícím, mužem. 🙁
Vystavených aut je mnoho, ale u několikátého ztrácím přehled. „Neviděli jsme to už někde? V čem se to liší?“ Ze suchých tabulek rozměrů a cen toho smrtelník (rozuměj já) mnoho nevyčte a prodejce nikde. Rozhlížím se a začínám chápat. Na obrovskou výstavní plochu For Caravan každá firma navezla tolik aut, kolik byla schopná do vymezeného prostoru zaparkovat, a pak nechala jednoho, či dva nešťastníky na pospas davu. Poprali se s tím každý po svém.
Náš zákazník náš pán, ale když ptáčka lapají, tak nasr*t
Kromě několika obětavých (a tudíž vyčerpaných) výjimek pojali obchodníci veletrh jako prostor, kde budou rozmazlovat své stávající zákazníky a budoucí klienty, kteří si udělali rezervaci předem. Protože mě zástupce jedné společnosti na veletrhu opravdu hodně naštval, zmínila jsem ho v kritickém facebookovém příspěvku. O několik dní později mě kontaktoval, aby se omluvil, čehož si vážím, ovšem nepřímo potvrdil moji domněnku: „Bylo opravdu těžké věnovat se všem tak, jak bych si býval sám přál – proto na pozvánky píšeme prosbu o registraci termínu. Registrovaní zájemci – zákazníci prostě mají přednost.“
Jakkoliv to chápu, musím se zastat všech těch, kteří si koupili vstupenku s očekáváním, že se něco dozví. Ti jsou totiž také zákazníci! Veletrh je ideální prostor ke konzultaci či učinění finálního rozhodnutí mezi více vozy. Samotné vizuální srovnání nestačí, nekupujeme si autíčko do sbírky. A při cenách startujících kolem milionu v základu lze předpokládat, že si společnost může zaplatit školený tým, který se bude schopen alespoň částečně věnovat i těm potenciálním zákazníkům.
Jakožto zástupci této, řekněme rozhodující se, skupiny jsem byla velmi zklamaná zjevně krátkozrakým uvažováním vystavujících. A věnují-li „tolik“ péče přípravě na For Caravan, který je jednou do roka, kolik času pak věnují vývoji a zpracování produktu? Jak níže uvedená fotka dokazuje, ani ergonomie není pro některé výrobce prioritou.
cílová skupina 60+?
Další věc, která mne trochu zklamala, bylo zjevné zacílení na starší generace. Přitom dlouhodobě trendy ukazují, že cestování a svoboda pohybu, které s obytnými vozy úzce souvisí, zajímají čím dál více i mladší ročníky. Ty už v dnešní době mají dostatek prostředků i odvahy, aby si takový sen realizovaly.
Mají-li mladí ovšem alespoň základní zájem o design, z nabídky prezentované na For Caravan si nevyberou. Většina interiérů vypadala jako obýváky v raných devadesátkách. V případě dražších modelů nebylo výjimkou ani tzv. „podnikatelské baroko“. Přitom v některých případech stačilo tak málo a interiér by byl povedený. Někdy to vysloveně kazily detaily světel či madel. Že si na to zvyknete? A opravdu chcete (za ty peníze)?
Co mě velmi potěšilo, byla absence letáků. Návštěvníci se spokojili s focením popisků na telefony. To mě přivádí k tomu, že pokud by vystavovatelé měli jen trochu více zájem o mladší cílovou skupinu (a znalost technologií), opatřili by své popisky QR kódem, který by umožnil stáhnout celou PDF prezentaci firmy, nebo by odkázal na představení konkrétní ho produktu na webu. 🙂
Co všechno For caravan ukazuje?
Obytné vestavby v dodávkách nás sice zajímají nejvíce, ale jsme zvědaví i na to ostatní, co veletrh nabízí. Opravdu hojně zastoupeny (a obletovány) jsou tu karavany. Liší se od sebe jen mírou luxusu, počtem lůžek a jejich umístěním do alkovny, nebo zadní části vozu. Oproti dodávkám jsou na první pohled výrazně větší a mají více oken. Na druhou stranu nabízejí více prostoru pro pohyb uvnitř i pro převoz vybavení.
Jestliže jsem kritizovala design u dodávek, u karavanů bych pochválila snad jen sem tam umístěnou kytičku na jídelní stůl. 🙂 Ale to samozřejmě vychází i z toho, že to není můj šálek čaje. Podle množství cedulí oznamujících „prodáno“ byla cílová skupina karavanů silně zastoupena a navíc vybavena hotovostí na složení zálohy. 🙂
Do přívěsů jsem tu nahlédla poprvé a byla jsem mile překvapena. Oproti karavanům, kde se občas místem plýtvalo, a obytným vestavbám, kde se naopak bojuje s nedostatkem prostoru, mi přívěsy připadaly tak akorát. Ani malé, ani velké. Mnohdy praktičtěji i lépe vyřešeny než karavany. Přesto jsme u nich byli téměř sami. Pár tatínků s pobíhajícími syny, ale jinak byla veškerá pozornost soustředěna jinde.
Nejen o velkých vozech
Kdo se nevešel do obytné vestavby či karavanu, tísnil se v jednom z mála obchodů s kempingovým vybavením. 🙂 Poptávka zde výrazně převyšovala nabídku. I já jsem čekala větší výběr, takže chápu, že řada lidí byla zklamána.
Naproti tomu se ale na výstavu vešla i řada zlepšováků pro osobní auta. Zlehka se tu představily dachzelty, ale i malé spací/úložné vestavby. Něco jako jsme si vyrobili my, jen s více vychytávkami. 🙂
Když už nás bolely nohy a veletrh začal splývat v jednu barevnou šmouhu, objevili jsme přednášky v patře haly. Tématem byla homemade vestavba do dodávky. Zájem posluchačů dokázal, že na For Caravan dorazili i kutilové s ambiciózními plány na vlastní výrobu. Poslouchali jsme se zaujetím, podobnou fází jsme si také prošli. Rozhodně fandíme každému, kdo si chce plnit sny!
pro koho je for caravan?
Soudě podle zájmu, zasloužil by si For Caravan celý areál jen pro sebe. Kromě hlavního proudu dovážených modelů by pak snad zbyl prostor i samotným výrobcům karavanů a vestaveb. Určitě bychom uvítali komunikaci přímo s nimi, když distributoři svoji úlohu nezvládli.
Líbila se mi i přednáška o přestavbě svépomocí. O to citelněji mi pak ale mezi vystavovateli chyběli dodavatelé zajímavých komponentů. I kutil by z jejich nabídky mohl něco ocenit.
Návštěva For Caravan byla velmi zajímavou zkušeností, nicméně my bychom si na místě nevybrali. Ročník 2017 byl zřejmě zacílen na širokou laickou veřejnost, která vlastně o koupi nemá úplně zájem, a do toho byli pozváni ti, kdo byli rozhodnuti již předem a jen chtěli využít slevy na vystavený vůz. Pro nás tak byl veletrh vlastně jen potvrzením toho, že jsme zvolili dobře (někde jinde) a nemusíme váhat s rozhodnutím. Což asi není úplně to, čeho by měl veletrh docílit.
[:en]
Můj první veletrh v životě a hned takový hit! Alespoň podle internetových diskuzí bylo letos na For Caravan v pražských Letňanech mnohem více lidí než při předchozích ročnících. Enormní zájem byl ale jen jednou z věcí, která mě na veletrhu překvapila. Další byla otázka, která mě napadla již krátce po vstupu: „Jsme tady vůbec správně?“
Vyrážíme v sobotu krátce před polednem a nejprve trochu bloudíme. Hlavní vchod je totiž určen pro návštěvníky For Beauty. Já jsem si říkala, že načančané mladé slečny a výstředně oděné dámy středního věku asi nejsou úplně typickými zástupkyněmi karavaningu. 🙂 Když areál obejdeme, octneme se u vchodu, kde je paradoxně větší fronta u pokladen než vpředu. Začínám tušit, že účast bude skutečně vysoká.
Výstava začíná hned za plotem venku zaparkovanými vozy. Ty jsou povětšinou opatřeny telefonním číslem obchodníků, kteří se evidentně skrývají v teple haly. Škoda, auta z venku vypadají téměř totožně a všichni víme, že to nejdůležitější se u obytňáků skrývá uvnitř.
V hale se intuitivně dáváme doprava a octneme se doslova v obytňákovském ráji. Dodávky s tolika druhy vestaveb, že by je člověk mohl podrobně porovnávat celé dny. Tady je ale tolik lidí, že strávíme vždy více času čekáním, než pak v samotném autě. A ani to, že se člověk dostane dovnitř, neznamená nutně výhru. Nespočítala bych hulváty, kteří se do vozu doslova nacpou s námi. Kdo už v obytné dodávce byl, tak ví, že v ní je místa poskrovnu. Rozhodně se tam nechcete tísnit s cizím, deodorant neznajícím, mužem. 🙁
Vystavených aut je mnoho, ale u několikátého ztrácím přehled. „Neviděli jsme to už někde? V čem se to liší?“ Ze suchých tabulek rozměrů a cen toho smrtelník (rozuměj já) mnoho nevyčte a prodejce nikde. Rozhlížím se a začínám chápat. Na obrovskou výstavní plochu For Caravan každá firma navezla tolik aut, kolik byla schopná do vymezeného prostoru zaparkovat, a pak nechala jednoho, či dva nešťastníky na pospas davu. Poprali se s tím každý po svém.
Náš zákazník náš pán, ale když ptáčka lapají, tak nasr*t
Kromě několika obětavých (a tudíž vyčerpaných) výjimek pojali obchodníci veletrh jako prostor, kde budou rozmazlovat své stávající zákazníky a budoucí klienty, kteří si udělali rezervaci předem. Protože mě zástupce jedné společnosti na veletrhu opravdu hodně naštval, zmínila jsem ho v kritickém facebookovém příspěvku. O několik dní později mě kontaktoval, aby se omluvil, čehož si vážím, ovšem nepřímo potvrdil moji domněnku: „Bylo opravdu těžké věnovat se všem tak, jak bych si býval sám přál – proto na pozvánky píšeme prosbu o registraci termínu. Registrovaní zájemci – zákazníci prostě mají přednost.“
Jakkoliv to chápu, musím se zastat všech těch, kteří si koupili vstupenku s očekáváním, že se něco dozví. Ti jsou totiž také zákazníci! Veletrh je ideální prostor ke konzultaci či učinění finálního rozhodnutí mezi více vozy. Samotné vizuální srovnání nestačí, nekupujeme si autíčko do sbírky. A při cenách startujících kolem milionu v základu lze předpokládat, že si společnost může zaplatit školený tým, který se bude schopen alespoň částečně věnovat i těm potenciálním zákazníkům.
Jakožto zástupci této, řekněme rozhodující se, skupiny jsem byla velmi zklamaná zjevně krátkozrakým uvažováním vystavujících. A věnují-li „tolik“ péče přípravě na For Caravan, který je jednou do roka, kolik času pak věnují vývoji a zpracování produktu? Jak níže uvedená fotka dokazuje, ani ergonomie není pro některé výrobce prioritou.
cílová skupina 60+?
Další věc, která mne trochu zklamala, bylo zjevné zacílení na starší generace. Přitom dlouhodobě trendy ukazují, že cestování a svoboda pohybu, které s obytnými vozy úzce souvisí, zajímají čím dál více i mladší ročníky. Ty už v dnešní době mají dostatek prostředků i odvahy, aby si takový sen realizovaly.
Mají-li mladí ovšem alespoň základní zájem o design, z nabídky prezentované na For Caravan si nevyberou. Většina interiérů vypadala jako obýváky v raných devadesátkách. V případě dražších modelů nebylo výjimkou ani tzv. „podnikatelské baroko“. Přitom v některých případech stačilo tak málo a interiér by byl povedený. Někdy to vysloveně kazily detaily světel či madel. Že si na to zvyknete? A opravdu chcete (za ty peníze)?
Co mě velmi potěšilo, byla absence letáků. Návštěvníci se spokojili s focením popisků na telefony. To mě přivádí k tomu, že pokud by vystavovatelé měli jen trochu více zájem o mladší cílovou skupinu (a znalost technologií), opatřili by své popisky QR kódem, který by umožnil stáhnout celou PDF prezentaci firmy, nebo by odkázal na představení konkrétní ho produktu na webu. 🙂
Co všechno For caravan ukazuje?
Obytné vestavby v dodávkách nás sice zajímají nejvíce, ale jsme zvědaví i na to ostatní, co veletrh nabízí. Opravdu hojně zastoupeny (a obletovány) jsou tu karavany. Liší se od sebe jen mírou luxusu, počtem lůžek a jejich umístěním do alkovny, nebo zadní části vozu. Oproti dodávkám jsou na první pohled výrazně větší a mají více oken. Na druhou stranu nabízejí více prostoru pro pohyb uvnitř i pro převoz vybavení.
Jestliže jsem kritizovala design u dodávek, u karavanů bych pochválila snad jen sem tam umístěnou kytičku na jídelní stůl. 🙂 Ale to samozřejmě vychází i z toho, že to není můj šálek čaje. Podle množství cedulí oznamujících „prodáno“ byla cílová skupina karavanů silně zastoupena a navíc vybavena hotovostí na složení zálohy. 🙂
Do přívěsů jsem tu nahlédla poprvé a byla jsem mile překvapena. Oproti karavanům, kde se občas místem plýtvalo, a obytným vestavbám, kde se naopak bojuje s nedostatkem prostoru, mi přívěsy připadaly tak akorát. Ani malé, ani velké. Mnohdy praktičtěji i lépe vyřešeny než karavany. Přesto jsme u nich byli téměř sami. Pár tatínků s pobíhajícími syny, ale jinak byla veškerá pozornost soustředěna jinde.
Nejen o velkých vozech
Kdo se nevešel do obytné vestavby či karavanu, tísnil se v jednom z mála obchodů s kempingovým vybavením. 🙂 Poptávka zde výrazně převyšovala nabídku. I já jsem čekala větší výběr, takže chápu, že řada lidí byla zklamána.
Naproti tomu se ale na výstavu vešla i řada zlepšováků pro osobní auta. Zlehka se tu představily dachzelty, ale i malé spací/úložné vestavby. Něco jako jsme si vyrobili my, jen s více vychytávkami. 🙂
Když už nás bolely nohy a veletrh začal splývat v jednu barevnou šmouhu, objevili jsme přednášky v patře haly. Tématem byla homemade vestavba do dodávky. Zájem posluchačů dokázal, že na For Caravan dorazili i kutilové s ambiciózními plány na vlastní výrobu. Poslouchali jsme se zaujetím, podobnou fází jsme si také prošli. Rozhodně fandíme každému, kdo si chce plnit sny!
pro koho je for caravan?
Soudě podle zájmu, zasloužil by si For Caravan celý areál jen pro sebe. Kromě hlavního proudu dovážených modelů by pak snad zbyl prostor i samotným výrobcům karavanů a vestaveb. Určitě bychom uvítali komunikaci přímo s nimi, když distributoři svoji úlohu nezvládli.
Líbila se mi i přednáška o přestavbě svépomocí. O to citelněji mi pak ale mezi vystavovateli chyběli dodavatelé zajímavých komponentů. I kutil by z jejich nabídky mohl něco ocenit.
Návštěva For Caravan byla velmi zajímavou zkušeností, nicméně my bychom si na místě nevybrali. Ročník 2017 byl zřejmě zacílen na širokou laickou veřejnost, která vlastně o koupi nemá úplně zájem, a do toho byli pozváni ti, kdo byli rozhodnuti již předem a jen chtěli využít slevy na vystavený vůz. Pro nás tak byl veletrh vlastně jen potvrzením toho, že jsme zvolili dobře (někde jinde) a nemusíme váhat s rozhodnutím. Což asi není úplně to, čeho by měl veletrh docílit.
[:]
Whoupa, já jsem veletrhy vždycky je srdce neměl rád 😉
Kde se tam vzal obrázek z Islandu? To jsem hned namířil tykadla a nic se nedočetl? 😉
O Islandu byla jedna přednáška, tak jsem zavzpomínala… ?
Zdravím Martino, dobrý článek, chtěla jsem se tam také vypravit, jen tak na pokouknutí, protože jsem měla lístek, ale nakonec mi to nevyšlo. Trochu mě zaráží ten přístup, přitom si myslím, že zaplatit si tam místo muselo být drahé, aby to prodejci mohli promrhat klábosením se známými. Mějte krásné dny, Iva
Děkuji, Ivo! Na pokouknutí by to asi bylo zajímavé, ale jinak byste asi byla zklamaná. Mějte se krásně!
Pěkný článek. Já jsem majitelem obytného auta 3roky. Těšil jsem se na nějaké novinky a vychytávky. Přijeli jsme tam s rodinkou v sobotu v poledne a když jsem viděl ty davy a policajty, kteří odkláněli dopravu, otočil jsem to a tradá pryč. Pořadatelům se to dle mého vymklo z ruky.
Děkuji! Jaké máte obytné auto?
To jste tam dorazili podobně jako my. Bohužel- parkoviště u areálu bylo předražené a přecpané. Bylo lepší zaparkovat to někde stranou a pak… myslím, že jste o žádné novinky a vychytávky nepřišel. Každopádně se tématu vestaveb a obytných aut budu věnovat dál, takže doporučuji sledovat ?