Inspirace na výlet: Muzeum horolezectví Reinholda Messnera- Corona

Letošní dovolenou jsme z pracovních a zdravotních důvodů odkládali tak dlouho, až se nám z plánovaných tří týdnů smrskla na deset dní. Inu co naplat, s naším „bydlíkem“ se i tak dá leccos projezdit.

Pokračovat ve čtení „Inspirace na výlet: Muzeum horolezectví Reinholda Messnera- Corona“

Cestovatelské tipy podle horoskopu

Máte chuť se někam vypravit, ale nemůžete vymyslet, kam by to mělo být? Nebo chcete udělat radost někomu ze svého okolí a bojíte se, že se mu netrefíte do vkusu. A věříte horoskopu? Pokud ano, neváhejte a inspirujte se!

Pokračovat ve čtení „Cestovatelské tipy podle horoskopu“

Cestování singl

Cestujete vždycky v páru/v partě, nebo také sami? Já jsem si vždycky myslela, že na singl cestování jsem srab, ale v posledních letech jsem si dokázala, že to jde. A člověk vlastně není nikdy úplně sám, že? Jak na to, když se vám chce hrozně cestovat, ale zrovna nemáte s kým?

Pokračovat ve čtení „Cestování singl“

Arco

Přesun do Arca patřil k těm náročnějším. Nejen, že jsme museli urazit asi 400 km, ale navíc v době, kdy v Itálii končily letní prázdniny a Italové se tak mohli po tisících věnovat svojí oblíbené činnosti – stání v kolonách. Opravdu, ve směru z jihu na Miláno to vypadalo na pěkných pár hodin beznaděje. My jsme naštěstí zvolili trasu přes Modenu, takže jsme se sice trápili kus po okreskách, ale zase jsme neplatili tolik na mýtném. U Modeny jsme na dálnici znovu najeli, ale po kolonách ani památky, tedy až k Lago di Garda.
Gardské jezero je největší v Itálii a díky své poloze má zcela speciální vlastnosti. I když je hluboké, udržuje si velmi teplou vodu. Přestože leží v sevření hor, hodně a vytrvale na něm fouká, takže je ideální pro windsurfing, kite a plachtění. Prostě krása, kterou si chce užít hodně lidí zejména z Německa. Může se vám tak (jako nám) stát, že při sjezdu z dálnice uvíznete v koloně dlouhé pár desítek kilometrů. 
Naštěstí se všichni Germáni hnali do Riva del Garda a my narazili na odbočku na Arco dřív, než vytočený Architekt způsobil nějaký mezinárodní konflikt.
Arco je malé městečko úzkostlivě stočené pod ruinami. Jako by se snažilo vlastním tělem chráni to, co z malého hradu zbylo, a nedovolilo si oddechnout a protáhnout si ulice po údolí.

Jeden z možných úhlů pohledu na Arco.

Ze skály, na které jsou ruiny, je vidět i Lago di Garda. Na druhý konec Gardského jezera ale nedohlédnete…

Úzké uličky jsou sice romantické, ale nemožné k parkování. A všude je narváno! Nechápu, jak v tak malém městě může být tolik lidí. Co tu všichni dělají? Až v centru si všimnu vlajek a transparentů hlásajících, že ze všech dnů v roce jsme se trefili do Arca zrovna o víkendu, kdy je Rock Master – horolezecký svátek!

Na procházku městem ale dnes není čas ani podmínky –  stmívá se, silně prší a my si ještě musíme najít místo k přenocování. V houstnoucím dešti tak míříme ještě kousek na sever za městečko Dro. Tady se ukrývá nepoměrně menší jezero jež to Gardské, pro naše účely ale více než dostačující. I přes neustávající déšť a nízkou teplotu se v něm krásně vykoupeme. To je na cestování na vlasní pěst to krásné – ještě po obědě jsme se potápěli v moři a večer už se rozhlížíme po horách!