Typologie návštěvníků hor

Po delší odmlce způsobené zdravotními problémy v rodině jsem tu s něčím na odlehčení. 😉 Během našich posledních cest do hor jsme setkali s úplně jinou sortou lidí, protože jsme se pohybovali výrazně níž, než jsme v Alpách zvyklí. Uvědomili jsme si, že některé skupiny se docela opakovaly, a tak jsme pro zábavu vytvořili jakýsi kastovní systém. Kam se řadíte vy?

  • G: Hory obdivujete ze zahrádek restaurací v údolí. Stačí vám výhled na vrcholy hor od orosené sklenice. Vždyť ve městech (a v těch rakouských zvlášť) je tak pěkně!
Nám se při návštěvě Hallstattu hory trochu schovávaly, ale i tak by to s tím pivečkem šlo!
  • F: Vyjedete na nejvyšší možné parkoviště a dojdete si na vyhlídku pro fotku. S touhle trofejí (její pořízení může trvat i několik minut, než se povede k plné spokojenosti) se vracíte zpět do auta a následně do bezpečí civilizace. Nic se nemá přehánět!
Lago di Braies na podzim
Lago di Braies je typickou ukázkou stylu Přijeď až k jezeru, vyfoť a jeď.
  • E: Od auta na zmíněném parkovišti absolvujete nejkratší vyhlídkový okruh. Někdo dá těch pár kilometrů procházky v plné outdoorové výstroji, jiný v pantoflích. Stylové fotky na Instagramu budete mít oba. Vyjímku tvoří maminky s kočárky- nezastavujeme, uspáváme!
Gosausee s kočárkem
O tom, jak je to kolem Gosauských jezer s kočárkem super, jsem psala zde.
  • D: Rychlým tempem obejdete předchozí skupiny a hurá na lanovku. V uctivé výšce pak uděláte nějaký příjemný okruh po pěšině nebo lehkou ferratou, nafotíte ty neskutečné výhledy a odpoledne se vydáte dolů (nejspíš zase lanovkou).
Totes Gebirge
Totes Gebirge
  • C: Vyzbrojeni trekovými hůlkami, svačinami a pláštěnkami šlapete poctivě od auta až k první horské chatě. Bude to už víc kilometrů, ale hlavně pár set metrů převýšení, které vám vyrazí krůpěje potu nejen na tvářích. Ještě že v sezóně horské chaty nabízí občerstvení.
Cesta na Steiglpass
  • B: Dosažení horské chaty pro vás znamená teprve začátek té pravé zábavy v podobě několikadenního přechodu. Večer vás čeká spacák, žďárák/stan/chata nebo winterraum a nebe tak plné hvězd, jako to nikdy z údolí neuvidíte.
Grütten hütte, Wilderkaiser
  • A: Nestačí vám na ten winterram dojít přímo od parkoviště, ještě musíte mít batoh plný horolezeckého vybavení. To, co pak nahoře mají turisté předchozích kategorií jako půldenní výlet od chaty, přecházíte rychlou chůzí jako nástup pod to hlavní – stěnu. Vás uspokojí pouze chemická reakce vzniklá kontaktem potu, magnezia a skály!
Kletterngarten u Adamek hütte
  • A+: Sportovně odjištěné cesty necháváte “mrňatům”, jste klasici. Bez kompletní sady friendů u pasu by to nebylo ono!

Já mám za sebou až “A”, na tu poctivou horolezeckou klasicku nemám schopnosti ani odvahu. 😉 Kdybych si chtěla fandit, budu za “A+” považovat naše paraglidování v Dolomitech. Momentálně jsem ale vzhledem k věku malé Cestovatelky “degradovala” na “E”, ale až bude moci do větších výšek, rozhodně ji čeká aspoň “C”. 😉

Dolomity z paraglidu

Jak jste na tom vy? Pochlubte se v komentáři, ať nám tu zvednete náladu v tom marodění. 😉

8 thoughts on “Typologie návštěvníků hor”

  1. Já bych řekla, že jsem něco mezi D a C. Jednu cestu vždycky lanovkou, a druhou pak pěšky (co bude nahoru a co dolů se rozhodujeme na místě). Když jsem poznala přítele, tak byl těžké F, naštěstí jsem ho za ty roky už převychovala k lepšímu. 🙂

Ocením vaše komentáře a postřehy!