Test Arctic Field Ration

Kdy jindy vyzkoušet norské mrazem sušené armádní jídlo než po skialpové túře? Hladoví a unavení jsme se testované Chicken Tikka Masala prakticky vrhli. I když nás Kleboň s Vráťou varovali, že vojenské bašty většinou za moc nestojí, nakonec se nechali přesvědčit a ochutnávali s námi. A jak nám tedy chutnalo?

Continue reading “Test Arctic Field Ration”

Nejlepší kavárny v Praze

Pokud zrovna necestuji nebo nesportuji, jsem ultimátní kavárenská povalečka. Miluji dobrou kávu, baví mě interiéry kaváren, oceňuji domácí produkty a velmi si potrpím na snídaně nebo alespoň dorty. Hodně často někomu kavárny doporučuji a uvědomila jsem si, že by bylo praktické, udělat si takový seznam těch nejlepších, které v Praze navštěvuji.

Continue reading “Nejlepší kavárny v Praze”

Kávoví misionáři z Café Neratov

Na to, že se v Praze otevírají kvalitní a designové kavárny, jsem si už zvykla (mimo jiné proto, že to Lady Kerstyn tak pěkně dokumentuje), ale že se podaří otevřít takovou kavárnu i ve kdysi zapomenutém kraji Orlických hor, jsem až do včerejšího dne nevěřila.

Continue reading “Kávoví misionáři z Café Neratov”

Kde se o vás mile postarají? V Mille Miglia!

Architektův ateliér se letos poprvé prezentoval na ForArchu. A protože se tam na vás neustále snáší houfy naháněčů, stane se, že občas někde svoji vizitku necháte. Architekt ovšem díky tomu vyhrál poukázku do restaurace Mille Miglia na Jarově, což jsme tento víkend konečně využili.
První dojmy: Kam to jedeme?!? Ano, restaurace je opravdu trochu dál od centra a od hlavní ulice. Vlastně bych ji v těchto končinách vůbec nečekala. Z venku působí prázdně, ale uvnitř je lidí tak akorát, abychom se nepřekřikovali, ani se tam nebáli. 🙂 Retro obrázky z prostředí automobilových závodů krásně korespondují s Porsche jednoho z hostů, které je zaparkováno přímo před vchodem. Jeho majitel živě (a hlasitě) diskutuje výbavu luxusních vozů, jako by byl sám majitelem celého Auto Jarov.
Interiér restaurace, foto Mille Miglia
Uvnitř překvapí příjemný interiér, který je oproti klasické pizzerii vzdušnější. Tady nehrozí pocit, že sedíte na klíně hostovi u vedlejšího stolku, nebo že byste si nechtěně vyslechli, co probírají párečky kolem. 
Obsluha byla neobyčejně milá. Číšník velmi ochotně pomohl s výběrem jídla, someliér zkonzultoval víno, a přitom ceny za jídlo i víno jsou více než příznivé.
A co jsme tedy ochutnali? Antipasto je velkorysá porce italských uzenin, sýrů, oliv a sušených rajčat doplněná o pečivo a misku s olivovým olejem a balsamicem. Pominu-li samotné lahůdky, které byly opravdu čerstvé a chutné, byl donesený olej a balsamico jednoznačně nejlepčí, co jsem kdy měla! 

Z hlavních jídel si Architekt pochvaloval pizzu Bella Vista (pizzy tu dělají na dřevě jsou na to hrdí) a já jsem si pochutnala na Tagliatellých alla ragú bianco. Skvělá kombinace chutí! Dezert si nikdy nenechám ujít a tady jsem měla možnost si dát brownies. Sice jej podávají jen s vanilkovým krémem (preferuji zmrzlinu), ale zase mě mile překvapily oříšky. A kapučíno s hustou pěnou udělalo za celým večerem pěknou tečku.
Nakonec nás velmi mile překvapil ochotný číšník. Přestože jsme se rozhodně neupejpali, nepodařilo se nám vyčerpat poukázku na 1500 Kč v plné výši. Nejsme z těch, kdo by si nechali honem něco balit s sebou nebo se přecpával. Užili jsme si krásný večer a zbytek bychom jim tam klidně nechali. Proto musím ocenit, že nám číšník nabídl, abychom si ještě vybrali nějakou lahem vína na doma.
Máme slabost pro italskou kuchyni a sem se rozhodně ještě podíváme! A jakou italskou restauraci máte rádi vy?