Kozí chlívek v deštivé Deštné

Deštné v Orlických horách

Večer působily mohutné přívaly vody ještě romanticky a zprávy o extrémním dešti jsme brali s humorem. V našem podkrovním apartmánu penzionu Kozí chlívek jsme pak ale v průběhu noci začali pociťovat stále intenzivnější poryvy větru doprovázené hektolitry vody tříštícími se o střechu. Usínalo se u toho krásně, ale ráno jsem zjistila, že jsme bez proudu i bez vody.

Liják, který za okny neustával, byl dobrým vodítkem toho, kde je problém. Nejspíš pád nějakého podmáčeného stromu přerušil vedení. Už jsem vymýšlela, jak si vyčistím zuby, když to v kohoutku zabublalo a problém číslo jedna byl vyřešen. Nakrmila jsem malou Cestovatelku a zvědavě jsme se vydali do restaurace na snídani. Jak si asi personál s nastalou situací poradil? 

Výhled z našeho pokoje v penzionu Kozí chlívek
Výhled z našeho pokoje

Ze zatažené oblohy dál padaly provazy deště, takže celý penzion byl ponořen v šeru, ale v restauraci na každém stole vedle lístku se jménem pokoje blikala čajová svíčka. Potěšilo mě, že je pro nás nachystán “náš” stůl v rohu a dokonce tak, jak nejraději sedáváme. 

Poprvé jsme navštívili Kozí chlívek v březnu 2018. Sedli jsme si ke stolu v rohu, abychom se mohli dobře kochat pohledem na úžasná kachlová kamna. Ke stejnému stolu jsme usedli i tentokrát, na první oběd. Druhý den ráno jsme tamtéž našli přichystanou snídani a potom i každou následující. Drobnost, která potěší. 😉

Kachlová kamna, Kozí chlívek
Nejkrásnější kamna, ve kterých se v případě potřeby nejen topí, ale i peče 😉

Svíčky vytvořily intimní atmosféru, kterou ještě znásobilo praskání dřeva. Doufala jsem, že to udělají! Kachlová kamna postrádala výstavku krásného porcelánu, místo toho v nich plápolal oheň a na plotně se kouřilo z hrnce. Nejradši bych tu strávila celý den a jen přikládala, ale to by asi malou Cestovatelku moc nebavilo. I když… Kozí chlívek má pro děti hned “za pecí” dokonalý dětský koutek. 😉

Jak se ostatní hosté postupně vytráceli, nesly se k nám veselé hlasy z kuchyně. Personál v nastalé situaci vtipkoval, i když bylo patrné, že mají všichni napilno. Najednou se z kuchyně vynořila postava v bílém s čelovkou na hlavě. To právě šéfkuchař nesl do trouby pekáč s masem. K obědu bude vepřová plec na rozmarýnu. Tedy… pokud se v kachlových kamnech upeče. 😉 I když o tom dvojice u sousedního stolu šeptem pochybovala, mohu potvrdit, že jsem si ji k obědu dala. Byla vynikající! Ostatně jako všechno, co mi kdy v Kozím chlívku naservírovali.

Kozí chlívek se dostal i do výběru Lukáše Hejlíka!
Ne nadarmo se Kozí chlívek dostal i do výběru Lukáše Hejlíka!

Protože ani po snídani liják neustával, přesunuli jsme se na pokoj. Původně jsme měli mít standardní pokojík, ale protože jsme se zmínili, že přijedeme s malou Cestovatelkou, přesunuli nás do Vanilkového apartmá. To je prostornější a má i kuchyňský kout a vanu. Díky tomu jsme všichni tři ve zdraví přežili i ten napínavý den, kdy se déšť zmírnil jen na jednu krátkou procházku a elekřina naskočila až v 11 hodin. 😉

Celkově musím říct, že je Kozí chlívek na návštěvníky s dětmi skvěle vybaven. Restaurace má již zmiňovaný koutek za pecí, kde jsou rodiny s dětmi zároveň trochu stranou, takže ani hlasitější děti neruší další strávníky. Dětská židlička je samozřejmostí. V obytných prostorách je povinné se přezouvat, takže je tam čisto a nemusíte se bát nechat děti hrát na podlaze. Kočárek můžete nechat v lyžárně, takže ho netaháte po schodech a na pokoji nezabírá místo. V podkroví je pak pro kůzlátka další zašívárna plná hraček. Za pěkného počasí si děti mohou užít na dětském hřišti u terasy restaurace a jen pár set metrů od penzionu je lanový park.

Za pecí, Kozí chlívek
Až malá Cestovatelka trochu povyroste, bude tu pečená, vařená 🙂

Kozí chlívek pro matku-kozu

Kde jsme se v Kozím chlívku vlastně vzali? Dostala jsem těch několik společných dnů v něm k narozeninám od Muže. Interně vtipkujeme, že to bylo také za kojení. 😉 Tentokrát jsme tedy vyjeli na cesty bez dodávky s cílem si odpočinout po několika náročných týdnech v Praze.

Těší mě, jak si na cestách pokaždé najdeme společný režim. V Kozím chlívku jsme si ho ještě vylepšili večerními hody. Po koupání Cestovatelky se Muž vždy odebral do restaurace na večeři a zatímco já uspávala, najedl se a pracoval. Potom mi na pokoj donesl to nej a já si mohla pochutnat v přítmí pokoje taky.

Pobavila jsem personál, jak rychle jsem jedla. Ještě neznali oblíbený termín matek – že jídlo vdechujeme. Většinou máme totiž velký hlad a málo času. 😉

Vanilkový pokoj, Kozí chlívek
Na pokoji na nás čekala i dětská postýlka.

Možnost nechat si přinést jídlo na pokoj mi strašně ulevila. I když se malá Cestovatelka chovala v restauraci vzorně, byla jsem tam pořád ve střehu. Samotný fakt, že tam ale případně jíst nemusíme (a neumřu hlady), mým nervům dost ulevil.

Výlety po okolí

Kozí chlívek je skvěle situován co se týče výletů. Přímo od něj se dá vyrazit na kopec, kudy vede několik turistických tras. Cesta vede kolem lanového parku, o kterém jsme chvilku dost vážně uvažovali, ale nakonec pěší turistika zvítězila. Já totiž ty malebné orlické kopečky miluju! 

Orlické hory
Na horách nepotřebuji sluníčko!

První den jsme vyrazili na stejný okruh, jaký jsem prošla já v březnu 2018 ještě těhotná. Na jednom místě jsme sice museli přenášet kočárek přes padlé stromy, jinak to byla pohodová procházka s krásnými výhledy.

Druhý výlet začal jako dámská jízda. Z penzionu jsme s malou Cestovatelkou vyrazily samy do Luisina údolí. Tam nás Muž vyzvedl autem a pokračovali jsme na oběd do Neratova. Ze staršího příspěvku víte, že Neratov je moje srdcovka. A zase tam bylo něco nového!

Poutní kostel v Neratově
Bála jsem se, že s novými věžičkami už to nebude ten “můj” kostel, ale je to dobrý!

V plánu byl i nějaký ten wellness, ale já na to prostě nejsem. 🙁 Kozí chlívek nabízí opravdu příjemné procedury, ale já viděla jen ten čas, kdy bych mohla dělat něco jiného: psát, číst si, nebo vyřídit nějaký z mailů, který mi leží ve schránce s vlaječkou už pěkně dlouho… Jak už to bývá, nakonec jsem ani neodpočívala, ani neměla čas pro sebe. 🙁 To ale do příště vylepšíme a třeba dojde i na tu vířivku! 😉

Z návštěvy penzionu a restaurace s malou Cestovatelkou jsem byla nejdřív dost nervózní. Díky tomu, že ale Muž vybral Kozí chlívek, kde měli skvělé zázemí i milý personál, bylo to v klidu a bez stresu. Nebyli jsme tu poprvé a rozhodně ani naposledy!

4 thoughts on “Kozí chlívek v deštivé Deštné”

  1. Pěkný článek jako vždy. Čtu pravidelně. Máme totiž taky Krs Active line, se stanovou nástavbou. Jen ta “Výřivka” a “přítmý” mi trhá srdce 🙁 . Přeji hodně dalších super zážitků.H

    1. Děkuji!
      A jak dlouho máte Krse se stanem? Jak jste s ním spokojeni? My ho máme v plánu, až bude malá trochu větší. 😉
      Ježiš… děkuji moc za upozornění! Opraveno.

Ocením vaše komentáře a postřehy!