Milované a nenáviděné Maroko

Nedávná brutální vražda dvou mladých Evropanek přitáhla k Maroku po dlouhé době pozornost. A zrovna v období, která je pro návštěvu této země ideální, takže se mě několik lidí ptalo, zda se tam vydat. Moje odpověď zní ano, ale my už tam nejezdíme. Maroko totiž milujeme a nenávidíme zároveň.

pohoří Atlas, Maroko
Maroko má moře, pouště i zasněžené hory.

Za šest společných let jsme v Maroku byli s Mužem pětkrát a pokaždé měla návštěva podobný průběh. První týden jsme si neuměli představit, že odjedeme, a ten druhý už jsme se nemohli dočkat domů. Proč jsme si Maroko zamilovali, se asi nemusím rozepisovat. Ostatně skvěle to vystihla Hanča z blogu Na nomádské stezce:

“Maroko byla má první navštívená africká zem, proto jsem před prvním výjezdem měla jisté obavy o bezpečnost a chování místních k běloškám. Až na dotěrné žebrající děti a všudypřítomné obchodníky v Marrakéši si ale tuto zemi nemohu vynachválit. Největší dojem na mě udělala krajina – od velikánů v Atlase po ticho na Sahaře. K tomu si přidejte vysoce chutnou kuchyni (tážin, kuskus) a máte netradiční odpočinek v tak blízké destinaci pro nás Čechy.”

Přehledně zpracované tipy od Hanči na cestování po Maroku najdete v tomto článku.

Časem jsme ale začali vnímat víc než jen krásnou exotiku a řada věcí nás začala mrzet nebo rovnou štvát. Vy už o mě víte, že se nebojím být kritická i k populárním destinacím a když se mi něco nelíbí, sdílím to s vámi.


Maroko je (ne)levná země

Přiznám se, jedním z důvodů, proč jsme byli v Maroku tolikrát, byly levné letenky a dostupné ubytování v surfové destinaci. Postupem času ale místní rozjeli tak vydřidušské praktiky, jak z turistů dostat peníze, že i přes příznivé ceny letenek se pobyt v Maroku začal výrazně prodražovat na platbách bokem všem možným parkovačům, obchodníčkům a podvodníčkům. Ne vždycky jsme totiž měli sílu nebo odvahu smlouvat či dohadovat se, takže jsme platili a někdy doplatili. 🙁

Z tohoto staršího článku má frustrace z místních praktit úplně čiší.

Západ slunce v Maroku
Dosurfováno… jdete unavení k autu a nestačíte se divit, protože se někdo rozhodl ten kousek země pod kolama vašeho auta zpoplatnit. I když se rozhodně nedá mluvit o upraveném parkovišti a při vašem příjezdu nebyla kolem ani noha, najednou je tu klučina ve žluté vestě a důrazně se domáhá částky, kterou si právě vymyslel.


Maroko je (ne)bezpečná země

I když by se podle poslední tragédie mohlo zdát, že o bezpečnosti by se tam dalo spekulovat, marocký král si je velmi dobře vědom, že bez turistického ruchu by se jeho poddaní zdaleka neměli tak dobře. Jakýkoliv incident je proto exemplárně potrestán a jako prevence slouží nejen početné policejní kontroly, ale například i monitoring kázání v mešitách.

Během našich návštěv se někdy policisté s kontrolami snažili tak moc, až to naopak působilo, jako že hledají uprchlého zločince. Podle místních ale jen monitorovali pohyb aut a kontrolovali ta s SPZ ze vzdálenějších oblastí. Neptejte se mě ale, čemu by to mělo pomoct…

Panorama beach, Maroko
O víkendu je na plážích rušno, ale když se na ni vydáte v týdnu, budete tam skoro sami. Na procházky to pro mě ale nebylo, pokaždé, když jsem vyrazila sama, se za mnou vydalo několik místních mužů. Někdy mě jen okukovali, jindy se chtěli spřátelit na Facebooku. Pocit to byl ale velmi nepříjemný.

Napadá mě jen jediná situace, když jsme se v Maroku cítili ohroženi. Jednou pár místních Maročanů v Taghazoutu opilo a nad ránem se nám dobývali do apartmánu. Nebyli schopni komunikovat anglicky a my berbersky nerozuměli. Protože nezněli, jako že nás chtějí přizvat na večírek, opravdu jsme jednu chvíli zvažovali, že naše případná jediná úniková cesta je přes střechy přilehlých domů. Dveře ale naštěstí vydržely a pány to po nějaké době přestalo bavit. 😉

Praktické rady, jak se pohybovat v Maroku bezpečně a vyhnout se komplikacím různého druhu, sepsalo duo Loudavým krokem. A jejich dojmy z Maroka: “V Maroku je nádherná příroda a poměrně málo turistů (na okruhu Marrákeš-Merzouga). I když místní kulturu respektujeme a chápeme, bylo pro nás složité se tam cítit bezpečně.”

pohoří Atlas, Maroko
Výhledy cestou z Marrakéše do Agádíru.


Krásná exotika vs. všudypřítomný odpad

O tom, jak krásné Maroko je, asi psát nemusím. Barvy, vůně, chutě… to vše vás velmi snadno okouzlí (a někdy vám to doslova zamotá hlavu). Bohužel to má i stinnou stránku. Přestože je Maroko nejevropštější zemí Afriky, co se týče vztahu k přírodě, k veřejnému prostoru a nakládání s odpadem, nemůže nám být vzdálenější. Maročané odpadky naprosto suveréně odhazují, kde je napadne.

Když o víkendu vyjedou rodiny na piknik, zbydou po nich haldy nepořádku. V městských parcích to v pondělí ráno shrabe uklízecí četa, ale na pláži a útesech to zústane, dokud se o to nepostará déšť či oceán. Odpad po nás, cestovatelích a turistech, sice skončí v popelnicích, ale ani to mu negarantuje lepší zacházení.

Náplní práce marockých popelářů je veškerý odpad vyvést za město a tam ho zapálit. Ideálně ve vysychajícím korytu řeky, aby nejbližší déšť zanesl nespálené zbytky do oceánu. V něm totiž v Maroku zmizí většina nepořádku. 😞 Asi vás proto nepřekvapí, že zatímco u pobřeží Maroka má někdy oceán spíš modro hnědou barvu, u Kanárských ostrovů jen o pár kilometrů dál, už je zase krásně čistý.

odpadky v Maroku
Jen pár desítek metrů od popelnic… Co neshoří, proběrou kozy, kočky a toulaví psi. Nakonec to ale skončí v oceánu. 🙁

Kontrast mezi bíle oděnými marockými muži a haldami odpadků asi nemůže být větší. Vlastně jsem dlouho nechápala, jak se jim v tom nepořádku, prachu a písku daří zůstat čistí. Po čase jsem ale pochopila, že většina z nich celé dny tráví klábosením a mhouřením očí do slunce. Opravdu nemají jak se ušpinit. To mě přivádí k tomu, že když jde o práci, působí Maročané, jako že mají…


Obě ruce levé

Zažili jsme v Maroku instalatéra. Měl u sousedů vyřešit jednoduchý kapající kohoutek a místo toho se proboural zdí až do našeho apartmánu. 😄 Obecně Maročané působí jako že toho moc nedělají. Velmi často nemusí. K obživě jim stačí vybírání parkovného, nebo prodej potravin či suvenýrů.

Opakem jsou rybáři, kteří na pobřeží cestují z vnitrozemí, aby si přivydělali. U moře přebývají v nuzných místnostech bez oken na matraci mezi harampádím, nebo v chatrčích připomínajících slum. To jsou ti skutečně chudí Maročané z oblastí, kde by se jinak živili jen skromným zemědělstvím.

Nenechte se ale mýlit… i Maročané u moře vypadají chudě, ale mnoho z nich má vyšší životní standard než my v ČR. Jen mají jiné priority a utrácí za jiné věci než my.

Maroko slum
Bydlení rybářů, kteří se dopravovali mnohdy i velice slušnými auty.


Maročané mluví hodně jazyky, hlavně když se jim to hodí

Jako bývalá francouzská kolonie má Maroko jako druhý povinný jazyk stále ve škole francouzštinu. K tomu se učí anglicky a někdy přidávají třeba i ruštinu. Přesto se vám může stát, že se nedomluvíte, protože se jim zrovna nebude chtít rozumět a to může být opravdu frustrující. 

Zábavné naopak je, když vás na souku zastaví voláním “Dobrý den!” nebo “Sleva!”. Je to jeden z triků prodavačů, jak vás nalákat právě do jejich obchodu. Ale pozor, umí i číslovky, tak na to myslete, když se budete s partnerem radit při smlouvání! 😉

Marocký trh


Nikde nemáte tolik kamarádů jako v Maroku

“My friend, my friend!” uslyšíte v Maroku od místních snad častěji než “Alahu akhbar” z mešity. Během prvních návštěv jsme byli nadšeni, jak přátelští místní jsou. Teprve postupně jsme odhalili jejich kalkul. Někdy se tváří, že by vás adoptovali, ale ve skutečnosti jim jde bohužel jen o peníze. Obecná představa je, že my Evropané se všichni máme jako v seriálech – prakticky nemusíme pracovat a máme vše. Když jsme místním vysvětlovali, že do Maroka jezdíme na lowcost dovolenou, někdy nechápali.

Ovšem výjimky existují! Třeba když jsme se do Maroka vrátili asi půl roku od mého nešťastného úrazu na koni, zastavilo mě několik vesničanů, kteří si (na rozdíl ode mě) incident pamatovali a měli starost. A Hanča z blogu na Nomádské stezce má ještě lepší zkušenost.

Západ slunce v Maroku
Některé věci ale možná jinde nezažijete. 😉

Přes vše výše uvedené Maroko určitě stojí za návštěvu. Věřím, že napoprvé si stihnete užít krásy exotiky a ty negativní aspekty na vás tolik nedolehnou. Na druhou stranu cestování je i o nich. A i když my teď už jezdíme surfovat jinam, doufám, že se do Maroka ještě někdy vydáme. Má tolik, co nabídnout (ale o tom zase někdy příště). 😉

Jaké máte zkušenosti z Maroka vy?