Nedávno jsem dostala příležitost napsat o naší poslední cestě dodávkou do nomádské sekce na Lidovky.cz. Nemohla jsem v něm tenkrát ještě prozradit všechno, proto tu pro vás mám doplnění.
Domů a pryč
Na sklonku zimy 2020 jsme se rychle vraceli z Řecka v obavách, že se zavřou hranice. Naše tehdy sedmnáctiměsíční dcera byla po nemoci, kterou jsme na Krétě strávili netradičně v apartmánu. Chtěli jsme si dopřát trochu víc prostoru a pohodlí. Po třech měsících v dodávce to byla příjemná změna a také nás to přivedlo ke sledování zpráv. Nejprve z Číny a později z Itálie… Zdálo se to jako postapokalyptický film.
V situaci, kdy se Evropou začínala šířit neznámá a nebezpečná nákaza, nám přišlo samozřejmé, že chceme být doma. V zemi, kde se domluvíme, jejíž systém známe, kde máme rodinu a přátele. Kde jsme se cítili bezpečně.
O pár měsíců později jsme kvůli koronaviru odjížděli naopak z Čech. Vnímali jsme naprosté selhání systému, neschopnost politiků a odborníků se domluvit, nefunkční vazby mezi lidmi. Na konci srpna jsme se již v Čechách necítili bezpečně, přesto jsme netušili, že nebalíme jen na dva až tři týdny, ale na několik měsíců.
Celý článek najdete zde, pokud jste ho už četli, pokračujte dál.
Po pěti měsících rychlý návrat do Čech
V srpnu jsme vyrazili do Rakouska, abychom se přes italské Dolomity nakonec dostali do Chorvatska. Domů jsem se nakonec vrátili až na začátku roku 2021.
Už jsme si mysleli, že v Chorvatsku zůstaneme až do dubna, ale v polovině ledna nás pozitivní těhotenský test nasměřoval zpět domů. Dostala jsem termín od doktorky a počítali jsme. Cesta dva dny, pak deset dní karanténa… to abychom vyjeli už za chvilku! Překvapeným přátelům i rodinám jsme vykládali o nutných schůzkách s klienty a nevyhnutelné návštěvě zubaře a těšili se, co ukáže ultrazvuk.
Cesta proběhla bez jakýchkoliv komplikací. Na všech hranicích stačilo říct, že jedeme zpět do České republiky, na českých hranicích dokonce nebyl nikdo. Jak vzorňáci jsme vyplnili příjezdový formulář, ale úplně zbytečně. Nikdo nás nekontaktoval a když jsme na hygienu dle instrukcí z webu nahlašovali negativní výsledek Mužova PCR testu a karanténu mě a dcery, nikoho to nezajímalo. Odkázali nás na obvodní lékaře, kteří ovšem zase nevěděli, jak s tou informací naložit. Jen malý střípek z mozaiky nesmyslů, zbytečností a buzerace, kterou jsme tu během pár týdnů zaznamenali.
Všude dobře, doma nejlépe?
Poprvé se nám stalo, že jsme po návratu z cest byli otrávení. Za ten půlrok naší nepřítomnosti se situace jen zhoršila. Ani špetka posunu k lepšímu! Jestliže jsem pro jednání politiků v létě 2020 použila termín „neschopnost“ a „naprosté selhání“, na jaře 2021 mi už došla slova.
Na nějaké „depčení“ jsme však neměli čas. Nejdřív jsme dodělávali pokojíček malé Cestovatelce (rekonstrujeme byt na etapy už asi 3 roky), do toho spousta těhotenských vyšetření a neskutečná únava, kterou mi budoucí čtvrtý člen posádky asi dával najevo, že mám zvolnit.
I když nemám všechny výsledky úplně dokonalé, nebo možná právě proto, dostala jsem od doktorky na pár týdnů „opušťák“. Asi už je zvyklá z mého prvního těhotenství, které jsem strávila z větší části v dodávce. Plánuje mi kontroly tak, abychom mohli odjíždět, a tak tyto řádky vznikaly na rakouské dálnici. Vracíme se na pár týdnů do Chorvatska, kde máme osvědčené zázemí pro práci, je tam mnohem příznivější epidemiologická situace a podle předpovědi také spousta sluníčka.
A dál? Uvidíme, co mi moje těhotenství a aktuální restrikce dovolí. Držte nám palce!
Jste skvělí! Držím palce, ráda sleduju vaše články už pár let. Jsem zvědavá, co všechno bude ještě možné dokonce se dvěma dětma! A věřím, že vy nám to ukážete! 🙂 Já sama žiji v Kanadě v autě (když zrovna nezhatí plány covid), takže vím, jak je život v dodávce náročný na organizaci! Natož s dítětem! Klobouk dolů!
Moc děkujeme za gratulace a podporu! Je to velká motivace psát dál (při tom všem je někdy boj si na to najít čas a energii). 🙏 Zdravíme do Kanady, snad se tam někdy podíváme!