Poznávání jihozápadní části Maroka – okolí Agádíru

Jak se mění preference cestovatelů a zlevňují lety, stává se Maroko čím dál populárnější destinací. Myslím, že zaslouženě, tato rozlehlá země má opravdu co nabídnout. Mojí srdcovkou je okolí Agádíru, protože jsou tam nejlepší surfařské podmínky, ale užijete si to tam, i když vodní sporty nejsou nic pro Vás, nebo prostě nejsou vlny.

Agádír 

Hlavní město regionu Souss-Massa-Draâ na vás asi na první pohled nebude působit moc orientálně. Je to proto, že většina Agádíru byla v roce 1960 zničena zemětřesením.

Dnes se jedná o moderní turistické město s dlouhou pláží a jedním z největších přístavů v zemi. I když tak na první pohled nepůsobí město moc fotogenicky, doporučuji výlet na Kasbah – ruiny pevnosti nad městem. Zejména večer je odtud nádherně vidět. V horku cestu podnikněte raději autem, jedná se o delší stoupání a a na cyklisty místní řidiči moc ohledy neberou. Nahoře počítejte s výběrčími parkovného a vstupného, rozhodně se vyplatí mít po ruce drobné. Jako všude jinde v Maroku tu na vás budou chtít nesmyslně vysoké částky. Pokud nikde v dohledu nebude nějaká cedule s cenou, neplatila bych za parkování víc než 5 dirhamů. Samozřejmě vám tu budou nabízet focení na velbloudovi či s kůzletem, ale celkem snadno je setřesete.

Jestliže Kasbah je, řekněme, doporučená destinace, tak Souk El Had je “must-see”. Podle Trip Advisoru je to třetí největší trh severní Afriky, podle místních je šestý největší v celé Africe. Ať je to jak chce, tady máte možnost opravdu zažít pravé Maroko. Nemluvě o tom, že suvenýry a dárky tu seženete za poloviční ceny oproti malým krámkům v jednotlivých vesnicích.

Pár rad k návštěvě souku/súku:

Pokud jdete ve skupině, smluvte si místo, kde se najdete, jestliže se někdo z vás ztratí. Trh je obrovský a hlučný, takže pokud nemáte 180 cm jako já, snadno zmizíte v davu.

Dejte si dostatek času. My vždycky chodíme na trh dvakrát za pobyt. Napoprvé se rozkoukáme a otrkáme ve smlouvání a teprve pak si to užijeme.

Smlouvejte a nenechte se odradit ani zastrašit. Smlouvání je tu hra, i když vám to možná nebude vždycky příjemné. Maročané jsou herečky a citoví vyděrači. Vězte, že i když něco usmlouváte, tak na tom pořád dost vydělají. Například když jsem kupovala malou koženou kabelku, chtěl po mě prodejce 600 dirhamů s tím, že tvrdil, že normálně je za 800. Já jsem ji koupila za 300 dirhamů a rozhodně to nepovažuji za nejlépe usmlouvaný obchod.

Pozor na pusu! V obchodníci jsou mazaní a učenliví, na Souk El Had už mnozí umí základy češtiny – kromě pozdravu i číslovky, takže rozumí, když se mezi sebou domlouváte.

Nenechte se donutit k nákupu! Prodejci neustále zdokonalují repertoár, jakým se vás budou snažit zaujmout. Za nejzáludnější považuji pozvání na čaj. Přátelsky se s vámi začnou bavit a nabídnou osvěžení. Nechcete urazit a jste zvědaví, jenže jste právě sedli na lep. Sice se leccos dozvíte a posezení bude i příjemné, ale tím méně ostražití pak budete, když vám začne obchodník najednou balit a vážit zboží, o jehož koupi jste ani neuvažovali.

Nejnovější vábnička je naoko se učení češtiny. To vás takhle poprosí, abyste mu napsali, jak se česky řekne “Dobrý den.”, ale pero a papír má ve stánku…

Buďte trpěliví. Nebojte se, že byste něco už nesehnali. 99% zboží se na trhu opakuje, takže se klidně rozmýšlejte a porovnávejte ceny.

Pozor na to, co fotíte. Ne všichni obchodníci to kvitují a muslimské ženy byste neměli fotit vůbec. V této koncentraci lidí se opravdu nechcete dostat do konfliktu…

Tipy na výlety v okolí Agádíru

Na sever od Agádíru se nachází nejlepší surfařské spoty, díky tomu je oblast dost zvyklá na turisty a turistky. Pochopitelně to má světlé i stinné stránky. Mezi ty světlé patří to, že tu více tolerují pohyb (na jejich poměry) spoře oděných žen. Horší je, že se na turistech snaží všemožně vydělat. Jeden rozhořčený článek jsem na toto téma psala již v minulosti. Změnilo se to jen v tom, že výběrčí parkovného jsou lépe organizovaní.

Imsouane

Rybářská vesnička Imsouane je sice vzdálená jen asi 90 kilometrů, ale kvůli terénu tam cesta trvá minimálně 2 hodiny. Pokud se přesto rozhodnete ji absolvovat, máte jedinečnou možnost spatřit kozy pasoucí se ve větvích stromů. Nekecám! Viděli jsme je tu pokaždé a nevěřili svým očím. (Pozor, případné focení je zpoplatněno, ke kozám vždycky patří nějaký stařík, který na vás bude natahovat ruku.)

Tamri

Cestou z Imsouane se zastavte v Tamri – centru surfařů. Vesnice leží v deltě řeky, takže je to tu neobyčejně zelené. Stejnojmenná pláž je slavná pro silné vlnobití. Nejhezčí výhled je na ni z malého parkoviště na útesu.

Romantické duše určitě ocení návštěvu majáku (na cestě do Agádíru bude za Tamri). Prostě tu zastavte a běžte dovnitř, někdo se vás jistě hned ujme. Pozor ale, než začnete stoupat po schodech nahoru, domluvte se na ceně. I když se správce tváří, že jste pro něj jen přátelská návštěva, bude po vás na konci chtít tučné vstupné

Taghazout

Do Taghazoutu jezdíme jako na chatu. Je to malinká surfařská vesnice rozpůlená silnicí. Když se vydáte některou z úzkých uliček směrem k moři, objevíte, že to nejhezčí z ní je právě na pobřeží.

Na samostatný celodenní výlet je Paradise Valley – podle vyprávění se jedná o krásné, skalnaté údolí, kde říčka vytváří tůňky ke koupání. Sama jsem jej ale nikdy nenavštívila, neboť bylo příliš sucho. Doporučuji proto se před návštěvou vyptat místních, jaký je aktuální stav, jestli cesta má  vůbec smysl.

Alternativou je výlet do Atlasu, majestátního pohoří, které Agádír odděluje od vnitrozemí, případně cesta až do Marrákéše. Ale o tom zase až jindy.