Poprvé na Gosauská jezera s kočárkem

Stories na mém Instagramu během našeho výletu na Gosauská jezera tentokrát spustily úplnou smršť dotazů. Gosau už na mém blogu figurovalo několikrát, ale vždycky jsme byli o něco výš. Tentokrát jsme se museli držet při zemi i ze zdravotních důvodů. Malá Cestovatelka měla krátce před odjezdem laryngitidu, a tak jsme měli od doktorky zakázáno větší převýšení (které by otok v krku zhoršilo). Vůbec nám to ale nevadilo! Měli jsme aspoň možnost prozkoumat tenhle malý ráj. 

Zjistila jsem, že jeden z prvních článků o Gousau je starý přes 5 let! Moje rozkoukávání v horách – snad poprvé na winterraumu. Velká legrace 😉

Naše přejezdy se odvíjejí od spánku malé Cestovatelky a toho, jak rychle se nám podaří naložit dodávku. S batoletem, které začíná obcházet kolem nábytku a z tašek vám se smíchem vytahuje sbalené věci, je to poněkud časově náročnější. Proto jsme byli rádi za krátkou odpočinkovou pauzu na jihu Čech. 

Odpočinkovou proto, že u Českých Budějovic máme babičku. A kdo má malé dítě, ví, jak cenná je každá minuta, kdy s kočárkem drandí někdo jiný, nebo vám umožní jít v klidu na záchod. 😉 V Praze hlídání nemáme, proto jsem si najednou připadala jako v lázních a vůbec by mi nevadilo zůstat déle. 😀 Muž však poukazoval na  předpověď počasí. ,,Čekají nás čtyři slunečné dny a pak se to zkazí. Našel jsem úžasné místo, všude jinde bude ošklivo už teď.” 

Snila jsem o tom, že malou Cestovatelku vypustím na palouk někde u jezera, a tak jsem souhlasila s rychlým přesunem. Když jsme usínali za vytrvalého deště někde u Mauthausenu, Muž mě znovu přesvědčoval, že u Hintertalu bude krásně. Tvrdí to přeci norský server Yr.no! 

Druhý den jsme se za mrholení vydali směrem Gosau. Zatímco jsme vyhlíželi sluníčko a teploty kolem 24*C, déšť sílil a teplota prudce klesala. Když jsme zastavovali na oběd, bylo venku 11*C a to jsme ještě nezačali stoupat do hor.

Bylo mi to podezřelé, a tak jsem se rozhodla předpověď zkontrolovat. V tu chvíli se mi udělalo lehce nevolno. Aplikace mi nabídla jako první Hintertal kdesi v Německu. Tam bylo teplo a slunečno. Ovšem když jsem zvolila Hintertal v Rakousku, dozvěděla jsem se, že tu dnes kulminuje deštivá fronta. Muž celý výlet naplánoval podle předpovědi na úplně jiné místo!

Nebudu lhát, na chvíli jsem propadla zoufalství a sebelítosti. Mohli jsme být v klidu v lázních (rozumějte v domě u babičky), místo toho se ženeme do hnusného počasí, takže budeme zavření v plechovce se super akčním batoletem! Naštěstí jsme to neotočili, jak Muž v panice navrhoval, ale rozhodli jsme se improvizovat. Od toho tu dodávku přece máme! 

Zatímco nahoře v kopcích se čerti ženili, dole v údolí mělo pršet jen únosně. Rozhodli jsme se tedy strávit odpoledne v civilizaci a do cíle se přesunout až na noc. Nejblíže jsme měli Hallstatt, malebnou vesničku zapsanou na seznamu UNESCO, ale hlavně instagramový hit. Kvůli tomu se mi tam příliš nechtělo. Bála jsem se davů a moje obavy vzrůstaly s množstvím signalizačních tabulí ohledně parkovacích kapacit. 

Zaparkovat s dodávkou se chvíli zdálo nemožné. Stání pro osobní auta byla malá a plná, veliké parkoviště dál za vesnicí zase bylo vyhrazeno jen pro autobusy. Naštěstí si provozovatel kempu přímo v obci rozhodl přivydělat a za 10€ nechává dodávky a obytňáky parkovat u sebe.

O Hallstattu jsem se zmiňovala už na Instagramu. Je to krásné místo, ale prakticky se jedná o jednu historickou ulici s několika odbočkami a dvěma fotogenickými kostelíky. I v dešti jsme se tu prodírali hloučky Asiatů, Indů a Arabů a snažili se přitom neporazit kočárkem nějaký stánek se suvenýry… Byli jsme rádi, že jsme tam mohli přečkat špatné počasí a v kempu jsme si užili dlouhou sprchu ;-), ale za nějakou zajížďku, nebo dokonce samostatnou cestu to podle mě nestojí.

Gosauská jezera dělí od toho Hallstattského skoro 1000 metrů převýšení. Měli jsme to už jen tak tak na večerní uspávací rituály, proto jsme doufali, že snadno zaparkujeme. Nebyl to žádný problém (mapa našich parkovacích spotů). Kromě pár opozdilců v osobácích tu parkovalo několik dodávek. Ideální místo pro nás.

Druhý den ráno se přes kabonící oblohu začalo parkoviště rychle zaplňovat. V půl jedenácté už se řidiči zklamaně otáčeli a mířili o pár set metrů zpět, kde bylo ještě volno.

Parkovišť je tu asi šest, všechna bezplatná a nahoru k jezeru vede od nich chodník, takže je hloupost nechávat auta za každou cenu na zákazech stání, jen abyste stáli blízko. Policii jsme tu viděli pokutovat každý den.

Na naši první procházku si jezero nachystalo dramatické kulisy. Z okolních hor vykukovaly z mraků jen kusy, takže to vypadalo, jako by se ty masy kamení vznášely v mracích. Takhle to máme nejraději! Naštěstí předpověď se nenaplnila, takže jsme si tu nádheru mohli vychutnávat každý den.

Na delší výlet k nejzazšímu jezeru jsme vyrazili všichni. Kolem Vorderer Gosausee je rovinka, ke Gosaulacke je to mírně do kopce, ale k Hinterer Gosausee už je třeba počítat se stoupákem. Převýšení je cca 460 metrů, tak to musí být znát! 😉 To nejtěžší si odbydete v pár zatáčkách a pak už budete mít čas se vydýchat, abyste vzápětí o dech přišli znovu, tentokrát v úžasu nad tou nádherou. Pro ty, kdo vytrvají, je na konci cesty připravený Holzmeister Alm s občerstvením. Nečekejte žádné párky v rohlíku! Tady se podává poctivá domácí kuchyně, a i když si za ni v této nadmořské výšce trochu připlatíte, nebudete litovat ani centu. 

My jsme si dali za odměnu výbornou polévku a pivo a pak jsme nechali malou Cestovatelku obdivovat místní kravičky. Lezla po čtyřech mezi kravinci a navazovala kontakt s obědvajícími turisty.

Na Gosau jsme strávili krásné tři dny a jezer si tak užili do sytosti. Přesto se sem budeme rádi vracet, protože to tu v každém počasí vypadá jinak a až bude malá Cestovatelka ťapat, užijeme si společně určitě i túry výš. Cílů je tu dost: Adamekhütte, Dachstein, nebo třeba i okruh přes Hofpürglhütte a Steiglpass. A kdyby jí to bylo málo, přímo u jezera by s námi mohla vyzkoušet třeba ferratu (ale to už předbíhám a spoustu let). 😉

Praktické informace:

• z Prahy se autem ke Gosauseen dostanete cca za 5 hodin.
• horní parkoviště P1 má udržované toalety, další veřejné toalety jsou u stanice lanovky (nikoliv v Seeklausalm).
• procházka kolem Vorderer Gosausee je cca na hodinu (asi 5 km), ke Gosaulacke je to zacházka asi na 20 minut (jedna cesta) a pokud se vydáte až k Hinterer Gosausee, nachodíte celkem 14 km (počítáno jako okruh, když vyrazíte po levém břehu Vorderer G. a vrátíte se po pravém, jinak je to cca o 2 km kratší)
• na Holzmeister Alm budete potřebovat hotovost. Cena domácí polévky se pohybuje mezi 5-6 Eury.
• všude se bez obav dostanete s kočárkem, jen na cestu dolů od Vorderer Gosausee se hodí mít na kočárku ruční brzdu (zvládnete to ale i bez ní).
• POZOR na děti pohybující se po svých: kravičky u Hinterer Gosausee nejsou nakloněny setkání zblízka a podél cesty (i na cestě) můžete spatřit zmije (s klasickou kresbou i černé, ale jedovaté jsou obě).
• kolem jezer je zákaz vjezdu na kolech! Sjízdné to na nich sice je, ale vzhledem k množství lidí a pohybu krav to není bezpečné.

Soutěžím s Mall.cz