Měli jsme v plánu vyrazit dodávkou s miminkem už mnohem dříve, ale odrazovaly nás velké mrazy. Jakmile je míň než -10°C, nemůžete s kojencem ven a to by bylo pro pobyt v dodávce příliš klaustrofobní. Když se konečně trochu oteplilo, neváhali jsme a vydali jsme se na naši oblíbenou Filipovu huť. Malá Cestovatelka si tak dodávku napoprvé užila rovnou na zasněžené Šumavě.
Dodávkou jsme se už něco najezdili a vzhledem k naší vestavbě jsem věděla, že strádat nebudeme. S malou už jsme pár přesunů absolvovali, a tak jsem měla představu o tom, co s sebou pro ni potřebuji. V dodávce tedy stačilo si její výbavu vhodně rozmístit, abych měla vše potřebné poruce. Pro nás to znamenalo mírné uskrovnění, ale protože nás cestování postupně přivedlo k minimalismu, nebyl to problém ani se zimním oblečením.
Cestu na hory jsme zvládli ukázkově. Z Prahy jsme vyjížděli po obědě, abychom se trefili Cestovatelce do odpoledního spánku. Ve Vimperku jsem nakojila, zatímco Muž nakupoval proviant, a do závějí na Filipce jsme po sněhu dojeli s posledním světlem.
Moje největší obavy, co se týče cestování dodávkou s miminkem, byly ohledně uspávání. Naše Cestovatelka někdy potřebuje uhoupat v náručí a na to prostě v dodávce není moc prostor. Dost se mi proto ulevilo, když spokojeně usnula zachumlaná do peřinky. Z čeho jsem naopak neměla strach, bylo to, zda bude mít malá v autě dostatečný komfort. Přeci jen dodávku jsme pořizovali s vidinou rodiny, takže jsme schopni jí zajistit teplo, místo na spaní i na hraní.
Následující dny jsme si rychle vypěstovali nové rituály, jak se v autě pohybovat a co kam ukládat. To je na tak malém prostoru naprostá nezbytnost, ale jakmile si to člověk zažije, zjistí, že víc místa vlastně nepotřebuje.
Cestování dodávkou s miminkem pro nás vlastně znamená jen pár úkonů navíc. Muž ráno skládá svoje spaní vpředu a já ze zadního lůžka vytvářím dětskou hernu. 😉 Kromě stlaní a večerního rozestýlání nemusíme dělat nic extra a můžeme se věnovat běžným věcem. Na Filipce jsme tak s kočárkem zvládli relativně slušnou vzdálenost na běžkách, procházku na sněžnicích i trochu popracovat. 😉
Myslím, že si to malá Cestovatelka v dodávce užívá. Respektujeme její režím a potřeby, ale hlavně tomu pomáhá fakt, že v dodávce jsme si všichni blíž. Má nás pod kontrolou, a tak i usínání probíhá mnohem víc v klidu. Zkušební cesta tedy dopadla na výbornou a my už se nemůžeme dočkat další destinace, kterou bude… Sardinie!
