Přes průsmyky, kolem měst, jezer a řek jsme se po krásné dálnici dostali až do Villachu. Orientace je tu poměrně jednoduchá – vyberte si jezero, ke kterému chcete jet, a pak už vás dovedou ukazatele. Zkusili jsme jedno malé (Vassacher See) a potom jejich hlavní chloubu (Ossiacher See).
Vassacher See nás ihned okouzlilo. Nejen že je u něj možné pohodlně parkovat, je u něj také dostupná pitná voda, převlékárny, toalety a sprcha. Díky jeho relativně malé velikosti je v něm příjemně chladná (nikoliv ledová) a čistá voda, která láká ke koupání.
Lekníny už jsem dlouho nikde neviděla!
Dali jsme šanci i Ossiacher See, ale i když u něj byli strašně milí lidé na informacích, necítili jsme se v tom turistickém ráji dobře. Na břeh jsme se dostali jen v místě, kde se nastupuje na vodní taxi, jinak je prostor kolem jezera stejně jako na Mondsee velmi lukrativní, a tudíš rozprodaný těm, kteří na to měli a kteří tam nikoho jen tak zdarma nepustí.
Zvažovali jsme několik pěkných treků v kopcích kolem města, ale zatáhlo se a vypadalo to na déšť. Místo chození jsme si našli lepší aktivitu – nafoukli jsme si člun a vydali jsme se kolem jezera, dál od lidí, abychom si mohli políčit na ryby. Jezero se jimi jen hemžilo, ale nám se povedlo chytit jen jednu tak malou, že jsme ji raději zase pustili na svobodu.
Mně se ale splnil sen. Ležela jsem na člunu, muž pádloval a rybařil a já si listovala časopisem. Idyla trvala do chvíle, kdy začalo skutečně pršet, ale to nás donutilo jen vrátit se ke břehu a ukrýt méně voděodolné předměty. Následně jsme místím předvedli, jak se balancuje na dřevené kládě nad vodou, dali jsme si pár temp a pak si hezky zalezli do tepla spacáčků v autě.
Večer déšť ustal tak akorát, abychom si mohli uvařit večeři. Předpověď druhý den slibovala hojné srážky, ale my měli trumf v rukávě – ve Villachu jsou totiž architektonicky zajímavé lázně.
Po snídani jsme se tedy v dešti přesunuli mrtvým městem k modernímu objektu lázní
Kärntentherme. Architekt říká, že je to dekonstruktivismus, pro mě je to velkej barák s křivýma oknama 🙂
Na tobogánu vám automaticky měří čas! Člen klubu si dokonce může tobogán zarezervovat např. na narozeninovou oslavu a uspořádat soutěž o nejlepší čas!
Divokou řeku zvládli napustit, uvést do provozu a zase vypustit během hodiny a půl. To musí být čerpadla!
Za 14 euro si tu můžete 3 hodiny užívat klasický bazén, bazén s termální vodou spojený i s venkovním bazénem plný masážních lehátek, 2 tobogány, několik skluzavek a divokou řeku. Vše hypermoderní, krásné nové. Jen kolem 11. hodiny už tam začalo být trochu moc narváno.
Dokonale vyrelaxované a rozehřáté nás přivítala chladná a vlhká realita ospalého Villachu. Na takové místo je náš čas drahý, řekli jsme si a hurá do Itálie.
![[:cs]Mondsee: první zastávka, první rozčarování[:en]Mondsee[:]](https://pohled-za-hranice.cz/wp-content/uploads/2014/08/IMG_3433_Fotor-1200x674.jpg)
