První zkušenosti s obytným autem

Na sklonku letošního podzimu jsme se rozhodli otestovat obytné auto. Již delší dobou nás to lákalo kvůli případnému kombinování práce a cestování. O tom, že se nám líbí vestavba od KPS automobile, jsem již psala, takže asi není překvapení, že jsme si auto půjčili právě od nich. No a jak se nám osvědčilo?

Předávka trvala asi hodinu. Jedna věc je samozřejmě papírování, daleko časově náročnější je se seznámit se všemi technickými aspekty vozu. Musím říct, že mi z toho šla trochu hlava kolem, ale naštěstí byl v autě i manuál ? Napustili jsme si nádrž vodou, přeskládali zavazadla a vyrazili.

Ze začátku jsem ani nedutala a nechávala Architekta, aby se s autem sžil. Sama jsem si musela trochu zvyknout na výšku, v jaké se ve Fiatu Ducato sedí. Člověk má úžasný přehled, ale zároveň si přijde trochu na ráně. Po chvíli testování jsme se oba uvolnili a začali si jízdu užívat. Na dálnici v Německu jsem už tahala jednotlivé tašky ze zavazadlového prostoru a vybalovala za jízdy. V Rakousku jsem nám pak v klidu nachystala i jídlo.

Noc jsme strávili na dálničním odpočívadle za Grazem. Venku bylo asi 5’C, ale my jsme si uvnitř nastavili vytápění na příjemných 18. Se zataženými všemi okenními clonami jsme si připadali jako v malém bytě, vůbec nás nic nerušilo a spali jsme jak miminka. Od druhého dne jsme byli v autě jako doma a rychle jsme si vytvořili vlastní systém, takže jsme si ani v omezeném prostoru nepřekáželi. Po třech dnech jsme se naučili nejen auto užívat, ale i se starat o jeho provoz. Největším strašákem bylo, jak si poradíme s odpadními nádržemi. Ukázalo se ale, že je to velice snadné.

Co se mi nejvíc líbí, je fakt, že z obytného auta vůbec nemusíte na takovém přespávacím místě vystupovat. Zastavíte, zatemníte, otočíte si sedadla ke stolečku a můžete si vařit, povídat, pracovat, jít na toaletu, dát si sprchu a spát. Na okolí, ať je jakékoliv, jste absolutně nezávislí. Nám ženám odpadá starost, kam si dojít na záchod, muži se nemusí tolik bát o bezpečnost.
Ráno pak po snídani odtemníte, otočíte sedadla a vyjedete dál na cestu. A dost možná překvapíte kolemjdoucí, kteří by na první pohled nepoznali, že v té dodávce se dá bydlet.

A hodnocení?

Kuchyňka – malá, ale šikovná. Změnila bych jen drobnosti, ale co se velikosti týče, úplně mi stačila. Velké plus je, že má člověk všechno příjemně po ruce.

Jídelní část – ocenila jsem, že jsem mohla pracovat u stolu, nebo chystat svačinu u stolu za jízdy a přitom byla bezpečně připoutaná. Jídelní lavice totiž slouží i jako sedačka pro další 2 spolujezdce, a proto je vybavena bezpečnostními pásy. Večer jsme si otočili přední sedadla ke stolu a měli dokonalou pracovnu/jídelnu.

Ložnice – jak jsem tušila, bylo to moje nejoblíbenější místo. Zhodnotili jsme, že ve voze Active Line je postel pohodlná do vzrůstu maximálně 185 cm. Architekt se již musel trochu krčit, nebo spát napříč, protože stejně ale většinou spím stulená a Architekt kolem mě, ani kratší postel nám nevadila.

Úložné prostory – je jich strašně moc! Skřínky a zásuvky uvnitř jsme zaplnili sotva z poloviny a ve velkém zavazadlovém prostoru nebylo prakticky nic.

Koupelna a toaleta – malý prostor, kde je ovšem vše na svém místě. Opět tu trochu bojujeme s výškou – mých 180 cm už mě nutí stát v koupelně mírně skrčená, což se po pár dnech trochu přejí. Máme ovšem jen standardní výšku Ducata, takže to je řešitelný problém. Největší devízou je rozhodně fakt, že při sprchování nejste nijak limitování. Nemusíte se bát, že na něco cákne voda. Klidně si můžete sednout na zavřený záchod a umýt si vlasy v sedě. Díky zabudovanému větráku a vytápění po sprchování koupelna rychle vyschne. Toho lze využít i v případě, že potřebujete něco usušit. Prostě to postavíte/zavěsíte v koupelně a máte po starostech.

Úložný prostor – Active Line má základní velikost úložného prostoru, přesto nám ukázala, že naplnit ho znamená sbalit opravdu pořádnou hromadu věcí. Je skvělé, že se do něj dostaneme i zevnitř auta. Pohodlně jsme tam odkládali věci, které by nám jinak překážely uvnitř.
Vnitřní úložné prostory – Překvapily mě, vejde se do nich podstatně více věcí, než jsem čekala. Co jsem si zamilovala, jsou šuplíky v kuchyni. Krásně přehledné a pohodlné na používání. Do našeho auta je rozhodně vybavím nějakou gumovou vložkou, aby se obsah méně pohyboval.

Jízdní vlastnosti – Počáteční nervozitu překonalo uspokojení. Přestože má na náš vkus převodovka jednotlivé stupně hodně blízko u sebe a řadí se trochu tvrdě, dá se na to rychle zvyknout. Měli jsme motor “jen” 2.3, ale skoro jsme to nepoznali. Auto se drželo krásně.

Závěr

Teď už jen zbývá si správně nakonfigurovat ten pro nás, ne? 🙂 Více o naší cestě k vysněné dodávce se dočtete zde.

A co vy? Máte nějakou zkušenost s cestováním obytňákem nebo dodávkou s vestavbou? Podělte se o ni!