7 věcí, které se o #vanlife z Instagramu nedozvíte

Vanlife, nebo chcete-li cestování dodávkou, je velkým hitem a Instagram se hemží jednou romantičtější fotkou než druhou. Staré rozkošné Volkswageny, jejich upravení modernější bratříčci, útulné interiéry obložené dřevem, lapače snů a páry jak z katalogu. To vše ideálně na útesu v záři zapadajícího slunce nebo v horách s mlžným oparem…

Na fotkách to všechno vypadá moc krásně, ale po čtyřech letech cestování ve VW Caddy a po dvou letech nomádění s obytnou dodávkou vím, že i když je vanlife skvělý a my na něj nedáme dopustit (však jsme také v dodávce jak jen to jde), realita se od vymazlených fotek (nepřekvapivě) dost liší. Prozradím vám, čím se na Instagramu lidé ze svého vanlife většinou nechlubí.

Pro nás vanlife znamená trávit v dodávce čas v řádu měsíců a spát primárně nadivoko. Pokud jezdíte na víkendy do kempu na Mácháč, je jasné, že vaše zkušenost bude v mnohém jiná. 😉

Na Krétě jsme mimo sezónu mohli stát prakticky kdekoliv. To ale není samozřejmost.

1. Nejoblíbenější vanlife hra? Tetris!

Je jedno, jak velké auto máte, stejně někdy bojujete s nedostatkem místa. Jednoznačně platí, že čím větší auto, tím více zbytečných krámů s sebou vezete. V malém autě zase musíte lépe využít každý centimetr a do něj vše poskládat, což právě v některých případech nepříjemně připomíná tetris (nebo výbuch). Pokud si k tomu přidáte hlad, únavu, nebo jen špatnou náladu, máte skvělý základ pro blbou náladu.

Ve VW Caddy jsme museli každý večer posunout přední sedačky, rozložit postel a ustlat, což nás na delších cestách začalo dost otravovat. Teď máme sice velké lůžko pro mě a malou Cestovatelku, ale některé noci si Muž stejně rozkládá lůžko vpředu. To obnáší sundat stůl, odmontovat a přesunout autosedačku, natočit přední sedačky… a když dcera spí, musíme to navíc vše zvládnout velmi potichu. 😉

Velká dodávka = víc krámů.

2. Hra o trůn

Několikrát denně na něj musíme všichni. Ať už jedete vanlife s vlastním záchodem, nebo bez, nevyhnete se starostem. Když ho nemáte, čekají vás občas perné chvilky. Ranní vycházka s lopatkou, toaletním papírem a sáčkem na použitý papít (přece nejsme prasata, že) může být kouzelná za teplého počasí a dostatku soukromí, když ale jedno z toho chybí, nebo přijde na střevní obtíže…

Zejména my ženy máme v této oblasti často jiné představy než muži. 😉 Pokud chcete argumentovat veřejnými toaletami, tak se musím zeptat, zda jste nějaké v poslední době navštívili. Nemluvě o tom, že prostě někdy nemusí být v dosahu v ten správný čas.

Nezapomenu, jak na naší první cestě VW Caddy Muž vybral k přenocování prázdné osvětlené asflaltové parkoviště před luxusním hotelem. Postavil nás do jeho středu a pyšně poznamenal, že jsme pod dohledem kamer. Asi vás nepřekvapí, že jsme tam nezůstali. 😉

Vlastní toaleta cestování usnadní, ale stejně ji musíte jednou za pár dní vyprázdnit. I když je tohle u nás starost Muže, každé ráno si existenci svého trůnu pochvaluje. 😉 Já bych bez záchoda nemohla v těhotenství absolvovat naši cestu po Portugalsku. Ne že bych byla taková fajnovka, ale s tím břichem by to někde za keříkem opravdu nemuselo dopadnout dobře.

Vyprazdňování chemické toalety z obytňáku je nejlépe dělat na místech pro to speciálně určených. Některé oblasti jsou pro obytňáky lépe vybavené, jiné hůře, a tak někdy improvizujeme. Z toho důvodu s sebou vozíme jak “modrou” chemii, s kterou pak obsah toalety musí do výlevky či klasického záchoda, tak “zelenou”, kterou lze (s použitím zdravého rozumu) vypustit i do přírody.

S vlastním záchodem je jedno, jestli nocujeme u pláže nebo v centru města.

3. Voníte si?

Představte si romantické usínání v těsném obětí… a pak si přidejte tropické teploty a sprchování jednou týdně. Vanlife vás sblíží někdy možná víc, než byste si přáli. Ty nejútulněji vyhlížející domečky na kolečkách nemají vlastní sprchu, nebo ji nemají uvnitř. Takže mimo kempy hledají vodu v přírodě, nebo soukromí pro sprchu venkovní. Ovšem ne všude v Evropě jsou k tomu podmínky, a tak se vanlife stává zároveň prověrkou síly vztahu. 😉

I když sprchu v dodávce máme, nepředstavujte si žádný luxus. S necelými 100 litry se snažíme vyjít co nejdéle, protože ne všude se dá voda sehnat snadno. V průměru ale zvládneme čtyři dny mytí nádobí, malé Cestovatelky a základní hygieny nás dvou. Protože používáme kompletně ekologické produkty, odpadní nádrž necháváme otevřenou téměř nonstop a nemusíme řešit její vypouštění (a také nám nezvyšuje váhu auta).

Kempům se snažíme maximálně vyhýbat, i když to někdy znamená stát na parkovištích u nějakých větších objektů, kde to nemusí být zrovna romantické.

4. Noční bojovky

Jak se vanlife stal módním, začalo přibývat zákazů. Někde se nesmí spát v autech mimo kemp vůbec (Slovinsko), jinde platí zákazy pro jednotlivé kantony (Rakousko), či oblasti (Portugalsko). Rozhodně neplatí, že byste mohli spát v autě kdekoliv.

Obecně platí, že na místech označených “No camping” byste mohli přespat v autě jednu noc, jestliže kolem něj nebudete mít žádné věci (sušící se plavky, kempingový nábytek, vysunutý schůdek). Ovšem nedá se na to spolehnout a zejména v letních měsících to může být problematický spot.

Pokud nějaký ten zákaz vědomě či nevědomně porušíte, mohlo by se vám stát, že vás jako nás v Portugalsku vzbudí ve 3 hodiny ráno policie. To je samo o sobě nepříjemný zážitek a když je navíc korunován pokutou (od 100€ výš), není to sranda.

Kromě autorit vás mohou ze sna vytrhnout i místní. Ať už cíleně (někde schválně obytňáky vyhánějí, protože přicházejí o kšeft svých ubytovacích kapacit), či omylem, zrovna si vybrali váš spot pro svoje noční tůrování motorky či párty. Co večer vypadalo jako vyslovená romantika, může skončit jako noční můra. A to i na krásném útesu či pláži.

Máme pocit, že v každé zemi už se nám stalo, že jsme opouštěli spací místo pozdě v noci, protože jsme se tam kvůli aktivitám místních přestali cítit bezpečně. O našich bezpečnostních zásadách jsem psala tady.

Náš věčný spor – je lepší nocovat nadivoko hluboko v přírodě, nebo poblíž civilizace, aby bylo odkud si zavolat pomoc v případě nouze?

5. Vanlife není levná záležitost

I když si pořídíte ojetou dodávku a vestavbu si děláte sami, utratíte spoustu peněz za materiál a komponenty. K tomu přidejte mraky času dle vašich schopností a náročnosti. Někdo potřebuje pár víkendů, někdo měsíce… Potom je třeba auto pojistit, udržovat, nafta taky něco stojí, k tomu sem tam dálnice nebo mýtné, parkování a nekonečné vylepšování a opravování… Vanlife určitě není cesta jak ušetřit, je to prostě životní styl, který něco stojí.

Krásně o tom mluví Lukáš ze @Sharehappiness.cz v podcastu Road Wide Open – náklady na dodávku a vestavbu (bez sociálního zařízení) vyčíslil na necelého půl milionu (deset let stará malá dodávka 230 000 Kč + cca 200 000 vestavba). K tomu je ještě potřeba připočíst několik měsíců jeho práce a také pomoci rodiny a přátel a poplatky spojené s udržováním dodávky.


I když si nepořídíte profi vestavbu, bude vás dodávka stát hodně času – a čas jsou peníze.

6. Jste otrokem počasí

Vanlife je hlavně o pobytu venku, takže je pro něj dobré počasí dost zásadní. Rychle zjistíte, že za deštivého dne se již tak malý prostor dodávky ještě pěkně smrskne, když nemáte kam utéct a všude se kupí mokré svršky (i spodky).

Naše zimní a jarní cesty na ostrovy nám ukázaly ještě jednoho strašáka. Kromě deště dokáže pěkně potrápit i vítr. Na Krétě jsme se během zimní bouře báli, že nás vítr převrátí, v Srbsku nám zase kvůli protivětru dramaticky stoupla spotřeba nafty (z 9,5l na 15 bylo fakt síla).

Jestliže zůstáváte na jednom spotu více dní, je pro vás důležité slunečné počasí také proto, že bez slunce jsou vám na nic solární panely. A bez elektřiny se začne zkracovat doba, kdy budete moci zůstat na místě, protože bychom nemohli pracovat. Na druhou stranu příliš mnoho slunce vám z dodávky pro změnu udělá horkovzdušnou pec, takže budete hledat chlad a stín.

Fólie v oknech je skvělý pomocník, ale není to zrovna nenápadné řešení, 🙁

7. Partnerský vztah dostane úplně jiný rozměr

Kdo nezažil, nepochopí, jak náročné může být, když trávíte s partnerem 24/7 na pár metrech čtverečních. Neexistuje k tomu přirovnání a jen těžko se to dá natrénovat. Musíte si to prostě zažít a naučit se spolu fungovat, i když se jeden z vás špatně vyspí, nebo se něco pokazí. Na druhou stranu, pokud zvládnete společný #vanlife, pak máte skutečně parťáka pro život! 😉

Všimli jsme si, že naše “up&downs” se většinou střídají. Když mám blbou náladu já, Muž moje mrzoutství odpruží. Když je otrávený on, snažím se nenechat to zklouznout k hádce zase já. Průšvih nastane, když máme oba “down”, ale to je naštěstí velmi zřídka. Za tři měsíce v Řecku to třeba bylo jen dvakrát. 😉

Vanlife je zkutečnou zkouškou vztahu, ale když máte štěstí, váš vztah to posílí.

Vanlife zkrátka není bezstarostná dovolená. Vymýšlíte kde spát, nabrat vodu, nakoupit… Ale i třeba jak zaparkovat, abyste se dobře vyspali, nebo aby se vám dobíjely solární panely. 😉 Řešíte nečekané situace, bloudíte a často improvizujete a to všechno v malé plechovce na čtyřech kolech. Proto obdivuji každého, kdo u toho všeho ještě zvládne publikovat krásné fotky. 😀 Na druhou stranu, kdo všechno tohle zvládá, může se považovat za skutečného milovníka vanlifu. 😉

5 thoughts on “7 věcí, které se o #vanlife z Instagramu nedozvíte”

  1. Jo… Zimni boure na Matala beach na Krete 😀 romanticke misto s hippies historii nas stalo opiskovane auto, preskocene rozvody a vikend straveny v autoservisu na Krete 😀 na druhou stranu jsme poznali par uzasnych mistnich lidi! Co tak pozoruji, tak zivot v dodavce nam na vse spatne dal vzdy neco dobreho, dulezite je si na to v klidu pockat 🙂 jste stale jeste v Recku?

    1. Jééé, tak to jsme byli kousek od sebe! My před tou nejhorší bouří ujeli na pár dní do Ierapetry. 😉
      V Řecku jsme strávili 3 měsíce, ale teď už jsme zase na chvilku v Čechách.

Ocením vaše komentáře a postřehy!