Pýcha předchází pád – jak jsem se zranila v Maroku

Na sklonku mé první cesty do Maroka už oceán řádil takovou silou, že jsme si netroufli na surfování. Vlny byly příliš velké. Místo toho jsme si dopřáli trochu povalování a procházku po pláži. Přes Panorama beach jsme si to namířili dále až za Tamraght, což je zhruba 5km. Měli jsme každý o čem přemýšlet, neboť můj čas na společné dovolené se krátil. Už za čtyři dny jsem měla odletět zpět do Čech a na mé místo měli dorazit Surfařovi kamarádi. Možná proto mi chtěl udělat radost a podpořil můj dávný sen projet se po pláži na koni. Pak už jen sledoval můj pád a následující hodiny a dny bezesporu patřily k těm nejhorším v jeho životě.

Pokračovat ve čtení “Pýcha předchází pád – jak jsem se zranila v Maroku”

První surfování

Probudila jsem se jako z kómatu a vůbec nic se mi nechtělo. Můj Surfař, kterého doma naopak někdy tahám z postele jen těžko, vystřelil a běžel “zapnout stereo”. Tak jsme překřtili otevírání velkého okna směrem k oceánu. Dokud je zavřené, slyšíte šumění vln zpovzdálí, tlumeně. Jakmile ho ale otevřete, je to, jakoby oceán zaplnil celý apartmán. Dokonce jsem napoprvé měla i pocit, že se s námi celý pokoj houpe. Na Surfaře to působí jako magnetu, musíme hned ven. Myslím, že dnes dojde na první surfování. Pokračovat ve čtení “První surfování”

Cesta do Afriky – vždy je něco poprvé

Ještě stále dokážu překvapit sama sebe! Nevěřila jsem, že se dokáži sbalit do malého batůžku tak, aby s tím EasyJet neměl problém, a povedlo se! Sedím v autobusu jedoucím napříč marockou pustinou a zatím jsem si nevzpomněla na nic důležitého, co by mi chybělo. Času mám přitom habaděj, jsme na cestě už 18 hodin… a tahle cesta zatím přináší mnohá poprvé.

Pokračovat ve čtení “Cesta do Afriky – vždy je něco poprvé”

Odlétám do Maroka a rekapituluji

Čím dál víc si myslím, že musí existovat zákon schválnosti spojený s cestováním, nebo spíš s momentem, než člověk vyrazí na daleké cesty. Jako by výběrová řízení a složitější zakázky nemohly přijít, když si v pracovní době kupují kolegyně oblečení přes internet. Ne, zkrátka se ukazuje, že jejich čas nadejde deset minut před mým odchodem na letiště. Nejlépe když letím někam hodně daleko a nebudu k zastižení.

Naučila jsem se zákonu schválnosti vzdorovat. Opravdu nejsem tak naivní, abych si myslela, že nad ním získám navrch. Kdepak! Stačí mi jen škodolibá radost z sms mého mobilního operátora:  „Váš datový tarif Svět byl aktivován.” Co zmůže zákon schválnosti proti moderním technologiím! Chápu, nepůsobí to zrovna jako standardní začátek dovolené, ale o standardní dovolenou u mě ani nejde.

Pokračovat ve čtení “Odlétám do Maroka a rekapituluji”