Dramatická cesta na Island aneb „Máte něco k proclení?“

Zkoušeli jste někdy něco propašovat? Povedlo se vám to? Já jsem totiž před lety jako pašerák totálně selhala.

Pokračovat ve čtení „Dramatická cesta na Island aneb „Máte něco k proclení?““

První surfování

Probudila jsem se jako z kómatu a vůbec nic se mi nechtělo. Můj Surfař, kterého doma naopak někdy tahám z postele jen těžko, vystřelil a běžel „zapnout stereo“. Tak jsme překřtili otevírání velkého okna směrem k oceánu. Dokud je zavřené, slyšíte šumění vln zpovzdálí, tlumeně. Jakmile ho ale otevřete, je to, jakoby oceán zaplnil celý apartmán. Dokonce jsem napoprvé měla i pocit, že se s námi celý pokoj houpe. Na Surfaře to působí jako magnetu, musíme hned ven. Myslím, že dnes dojde na první surfování. Pokračovat ve čtení „První surfování“

Odlétám do Maroka a rekapituluji

Čím dál víc si myslím, že musí existovat zákon schválnosti spojený s cestováním, nebo spíš s momentem, než člověk vyrazí na daleké cesty. Jako by výběrová řízení a složitější zakázky nemohly přijít, když si v pracovní době kupují kolegyně oblečení přes internet. Ne, zkrátka se ukazuje, že jejich čas nadejde deset minut před mým odchodem na letiště. Nejlépe když letím někam hodně daleko a nebudu k zastižení.

Naučila jsem se zákonu schválnosti vzdorovat. Opravdu nejsem tak naivní, abych si myslela, že nad ním získám navrch. Kdepak! Stačí mi jen škodolibá radost z sms mého mobilního operátora:  „Váš datový tarif Svět byl aktivován.“ Co zmůže zákon schválnosti proti moderním technologiím! Chápu, nepůsobí to zrovna jako standardní začátek dovolené, ale o standardní dovolenou u mě ani nejde.

Pokračovat ve čtení „Odlétám do Maroka a rekapituluji“