Osudové seznámení

Naše seznámení

Ku příležitosti narození naší dcery jsem se rozhodla zodpovědět otázku, kterou na sociálních sítích i v životě dostávám poměrně často: jak proběhlo naše seznámení s Mužem, kde jsme se potkali?

Tak tedy: S mým Architektem/Horolezcem/Surfařem a teď již také otcem mého dítěte jsme se tři čtvrtě roku potkávali na přechodu pro chodce. 🙂

seznámení
Degustace místního rumu na Madeiře

červená

Poprvé jsem ho zaregistrovala už na podzim 2011 (!). Byla jsem krátce po ukončení mnohaletého vztahu a to, že na mě při čekání na zelenou z druhé strany ulice někdo opačného pohlaví hledí se zájmem, mě vlastně v první chvíli spíš znejistilo. Nebyla jsem připravená na zájem mužů, bylo toho příliš, co jsem si v sobě potřebovala uzavřít. Přesto by se na mém Skype účtu možná dala dohledat konverzace s jednou známou, která se mě na zájem mužů ptala. “Ale jo, kouká po mNě jeden týpek, kterého potkávám, když jdu do práce,” odepsala jsem tenkrát, abych ukojila její zvědavost.

Nevím, kolikrát jsme se pak ještě s Mužem zahlédli, já na cestě Bubenečskou ulicí nahoru, on cestou dolů. Krátce na to jsem se vrhla na dokončení diplomové práce a upravila jsem si pracovní dobu, takže naše náhodná setkání vyšuměla do ztracena. Odevzdání diplomky jsem oslavila odletem do Egypta, kde se mě hned druhý věčer rozhodl sbalit jistý italský rekreant. Co se zprvu zdálo být pouze zpestřením jinak zcela nudné dovolené, se protáhlo na několika měsíční vztah na dálku.

seznámení
Další z Madeiry

Zatímco jsem trávila prodloužené jarní víkendy v Itálii, v pracovním týdnu jsem najela na běžnou rutinu a s ní se vrátila naše letmá setkání na přechodu pro chodce. Pokukoval po mně dál, ale já jsem umírala strachy z toho, že by mě mohl skutečně oslovit. Byla jsem zadaná, musela bych ho odmítnout, ale přitom jsem strašně chtěla vědět, co je zač a proč po mně pořád tak kouká… 🙂

oranžová

Pak jsem šla jednou z práce a kousek od vstupu do metra zahlédla známou tvář. Telefonovala jsem a než mi došlo, kdo to je, otočila jsem se a vesele pozdravila, protože se otočil taky. Byla jsem tak zabraná do hovoru, že mi vůbec nedošlo, kdo to byl a nevšimla jsem si ani, že se za mnou vydal. Jak mi později přiznal, následoval mě až ke dveřím vagónu metra, ale pak jsem mu, stále ještě s telefonem u ucha, odjela. To bylo do té doby nejblíže, co jsme se nějakému seznámení dostali.

seznámení
Přechod nejvyšších vrcholů na Madeiře

Mezitím jsem dál podnikala cesty do Itálie a Ital za mnou, za kamarádem jsem se vydala na Island a dál ráno vyhlížela na přechodu tajemného kudrnáče. A jak se zvětšovaly prodlevy mezi návštěvami Itala, zvyšoval se i můj zájem o to, co si ráno vezmu na sebe, aby mi to na přechodu slušelo. 🙂 Když pak Ital zmizel v propadlišti dějin, bylo jen otázkou času, kdy se konečně pohnou ledy.

Trvalo to symbolických devět měsíců, než se náš vztah vyklubal na svět! Prvním krokem bylo, že jsme se začali zdravit. Pozorovali jsme se přes ulici a pak jsme si uprostřed přechodu špitli: “Ahoj,” s tak potutelným výrazem, jako by nám bylo pět. Říkala jsem si: “Na co ještě čeká?” Ale vlastně čekal na zelenou 🙂 a na to, abychom se konečně potkali mimo přechod. 🙂 Když k tomu konečně došlo, nezaváhal…

seznámení
V Benátkách na Biennale architektury

zelená

Jestli vám doposud naše seznámení přišlo až filmové, uklidním vás. Prvních pár měsíců bylo dost náročných. Oběma nám trvalo, než jsme se zbavili nánosů z předchozích vztahů a přestali hrát hry. Když jsme spolu konečně začali mluvit otevřeně a beze snahy na toho druhého za každou cenu zapůsobit, začalo nám to klapat.

S láskou a porozuměním přišla i chuť vyzkoušet nové věci, a tak se z nás stali parťáci na cestách i při sportech (respektive na cestách za sporty, abych byla přesnější). Díky poněkud méně standardním situacím jako například můj pád z koně v Marokusurfařským a horolezeckým zážitkům či paraglidu v Dolomitech jsme se dokonale sžili. No a mí pravidelní čtenáři vědí, že mě o ruku požádal na skialpové túře. 🙂

seznámení
Jak nás blejskl fotograf na našem prvním společném Designbloku.

jedeme ve třech

Od našeho seznámení jsme toho stihli opravdu hodně. Poslední kousek pomyslné skládanky našeho štěstí zapadl na své místo 6. září 2018, kdy se nám narodila po všech směrech dokonalá Barborka. Už toho s námi v bříšku procestovala hodně, ale nemůžeme se dočkat, až jí toho ukážeme ještě víc!

Seznámení
Tímto děkuji obětavému personálu FN Motol, který přes obrovský přetlak rodiček zvádal péči o nás lidsky a s úsměvem.

1 komentář na „Osudové seznámení“

Ocením vaše komentáře a postřehy!