Co nás naučil život v dodávce?

Naše pětiměsíční výročí coby cestovatelů v obytné dodávce nám dalo příležitost bilancovat, co jsme se všechno nového naučili (nebo co jsme znovu objevili od dob cestování VW Caddy). Není toho málo a kupodivu to odpovídá řadě obecně platných pravd. 🙂

Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody

Hodně lidí si stále stěžuje, že by si přáli cestovat/ mít dodávku/ víc si užívat života, přitom ale nedělají nic pro to, aby toho dosáhli. Na cestách jsme potkali řadu lidí, kteří uvažují přesně obráceně. Místo toho, aby hledali důvody, proč něco nejde, zaměřují se na cestu k tomu, čeho chtějí dosáhnout. A tak uvažujeme i my.

Mým oblíbeným příkladem jsou cestovatelé s malými dětmi. Nepropadli klišé, že s dětmi se přece cestovat nedá, a objevují svět. V Portugalsku jsme viděli nejen rodinná obytná auta, ale i menší dodávky a vany dokonce i bez sociálního zařízení. Když je v pohodě rodič, jsou v pohodě i děti.

Bez práce nejsou koláče

Ani život v dodávce se neobejde bez práce. O auto je třeba se starat nejen po stránce jeho jízdních vlastností, ale i v péči o interiér. Jakmile na tom malém prostoru něco zanedbáte, mnohonásobně se vám to vrátí. Zároveň je třeba dobře plánovat. Bez pořádné přípravy bude váš zážitek z cesty mírně ochuzený. Ať už kvůli tomu, že vám dojde nafta či voda (a nebudete vědět, kde si je doplnit), nebo že si necháte ujít něco pěkného v okolí.

Dobrá příprava vám ušetří spoustu nervů. Ani na západ od nás se nemůžete 100% spolehnout na to, že se dostanete na internet, nemluvě o tom, že údaje na něm nemusí být vždy aktuální.

Kdo hledá, najde

Částečně to souvisí s předchozím bodem. Jedna z věcí, které jsem se bála, bylo hledání spotů na spaní. Ukázalo se ale, že místo na přespání v dodávce se vždycky najde. Jako první se většinou podíváme na aplikaci Park4Night, která ale nejlépe vyhledává na západ od nás (je to francouzská aplikace, takže je doplněna zejména o spoty navštívené Francouzi). Dále si místo projdeme přes Google street view kvůli potenciálním zákazům či omezením, no a když už je nejhůř, zastavíme pozdě večer někde v obytné čtvrti a odjedeme hned brzy ráno.

Jak už jsem psala v článku o bezpečnosti na cestách autem, když se někde necítíme dobře, okamžite odjíždíme.

Není všechno zlato, co se třpytí

Na předchozí bod krásně navazuje tento. Po zkušenostech z Rakouska a Portugalska víme, že i ten nejkrásnější spot může skrývat nějakou nástrahu, a je proto důležité zůstat obezřetní.

Mnoho vlků, zajícova smrt

Bohužel, když je o nějaké místo příliš velký zájem, vede to k jeho degradaci. I když se bydlíkáři tváří jako největší pohodáři, jejich přístup k přírodě je někdy až příliš laxní. Výsledkem jsou dvě situace – buď je místo už tak zaneřáděné, že si tam pro zápach nemůžete ani stáhnout okénko, nebo se tam objeví zákaz stání pro bydlíky.

méně je někdy více

Překvapilo mě, jak málo věcí jsme za těch pět měsíců v dodávce potřebovali! Nenapadá mě nic, co by nám výrazně chybělo, nebo jsme museli dokupovat. Naopak jsme se těšili, jak se začneme zbavovat krámů, které zbyly zavřené ve skladišti rekonstruovaného bytu.

bez peněz do hospody nelez…

Cestování v dodávce pomůže ušetřit, ale rozhodně není zadarmo! pominu-li investici do samotného vozu a vestavby, spoustu peněz spolkne benzín/nafta, poplatky za komunikace, ale třeba i povinné ručení. No a pak všechny ty vychytávky, které si do bydlíku postupně pořídíte. I když se to zdá jako stovkové položky, ono se to nasčítá…

… ale kdo šetří, má za tři

Celý proces plánování dodávky, její objednávání a následné cestování v ní nás naučilo, že jsme schopni ušetřit daleko víc, než jsme si mysleli. Raději jsme investovali více peněz do kvalitních věcí, kterých jsme ale potřebovali mnohem míň než levných šuntů.

Co nás hodně překvapilo, bylo to, jak málo vody v dodávce potřebujeme. S cca 80 litry užitkové vody ve dnou pohodlně vystačíme čtyři dny (s kompletní hygienou a vařením). Stejné množství jsem doma byla schopna spotřebovat na jednu vanu!

Když dva dělají totéž, není to totéž

Bydlíkářů je spousta, ale stejně jako jsme každý člověk unikát, jsou odlišné i naše přístupy k cestování obytným autem. Někdo preferuje kempy, další si to jinak než nadivoko neumí představit. Lišíme se i motivací, proto bydlíkář neznamená automaticky spřízněnou duši.

Stejné je to i s výrobci aut a vestaveb. Měli jsme možnost porovnat naši vestavbu s několika zahraničními kousky (podrobněji zejména s Pössl) a Krs z toho vyšel nesrovnatelně lépe.

Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem

Znovu a znovu narážíme na to, jak moc se nám vyplácí ovládat alespoň základy několika jazyků. V dodávce to možná dokonce platí dvojnásob. Hodí se nám komunikovat nejen s místními, ale i s dalšími bydlíkáři.

Já osobně opravdu ovládám jen angličtinu, ale něco ze sebe vypravím i německy a italsky. Muž kromě angličtiny zvládne lehčí rozhovor i v portugalštině. Výhody a nevýhody různých způsobů studia jazyků jsem popsala zde.

Líná huba – holé neštěstí

Jsem spíše stydlivá, ale Muž se nebojí zeptat prakticky na cokoliv. A světe div se, jeho bezprostřednost nám ve většině případů přinese něco dobrého. Ať už je to sleva, doporučení, nebo dokonce nové přátelství. Nestyďte se na cestách komunikovat s místními!

Všude dobře, doma nejlépe

Zdeněk Svěrák ve Vratných lahvích říká, že je vítací typ. A proto aby se mohl vítat, musí také odcházet. S námi je to podobné, rádi se vracíme do Čech, ale kvůli tomu i rádi odjíždíme.

Po naší velké cestě do Portugalska jsme si ale znovu uvědomili, jak nám chybělo to středoevropské klima. Vůně, zeleň, tvar krajiny i lidi (!). Máme se tu v Čechách totiž neuvěřitelně dobře, což si člověk nejlíp uvědomí právě, když je chvilku někde v zahraničí a má oči dokořán.

Cestování dodávkou předčilo naše očekávání a opravdu jsme se těšili, že brzy vyrazíme i s prckem. Bohužel krátce po našem pětiměsíčním jubileu nám Ducato nabourala neschopná řidička.

Jen si to představte – dodávka byla podélně zaparkovaná v jednosměrné ulici, dokonale zarovnaná podél chodníku, ale přesto se jisté blonďaté dámě (je to klišé, ale je to tak) podařilo nám ji během odbočování z hlavní ulice těžce nabourat. Neumíte si představit tu bezmoc!

Takže nyní kromě rekonstrukce bytu a blížícího se porodu ještě řešíme opravu auta…

 

Potěšte mě, co dalo cestování dodávkou vám? A nebo máte také zkušenosti s nehodou, kterou jste nezpůsobili?