Minule jsem si chválila, jak se mi v případě Designbloku daří spojit příjemné s užitečným. Na Bloggers Talku to platilo dvojnásob.
Toto malé mezinárodní setkání bloggerů se uskutečnilo v rámci spolupráce Meet Czech Design a SOFFA, o kterém v budoucnu rozhodně napíšu. Tento online magazín totiž patří k mým hlavním objevům letošního Designbloku.
Pozvaná pětice bloggerů nejprve v rámci workshopu,předváděla vlastní styling zadaného prostoru. Video, které během akce vzniklo, mě nadchlo profesionalitou svého zpracování, tleskám!
Všimli jste si toho stylingu s páskou na stěně? Myslím ten, kde v prostoru zůstane jen židle Ton, lampa a pár zavěšených vzkazů. Tento styling připravila Bára Perglová, která podle mě dovedla minimalismus k dokonalosti. Její styling koresponduje s jejím životním stylem. Jak během diskuze řekla, podařilo se jí postupně se zbavit většiny svých věcí a zjistila, že si vlastně vystačí jen s taškou na notebook a jedním kufrem.
Její vyprávění o cestování po Evropě autem jen s přítelem a psem se nápadně podobá naší báječné dovolené ArcHor. Beru to jako inspiraci a podnět k zamyšlení.
Kromě představení samotných stylingů se bloggerky (mužský zástupce dorazit nemohl) představovaly a snažily se najít odpověď na otázku: Jak psát dobrý blog? Později ale došlo i na ožehavější témata jako: blog jako nástroj ke komerční spolupráci, placený obsah na blogu, blogovací bublina a propagace blogu vs. ztráta soukromí.
Mile mě překvapilo, že se všechny shodly na několika základních věcech. Blog se musí dělat s láskou, z potřeby tvořit a sdílet, ne pro peníze.
Katie se na svém blogu drží přísných pravidel. Její blog je jen a pouze o designu a o věcech, na kterých pracuje. Nezmiňuje tam svůj osobní život, po dohodě s manželem (ten jí to přímo zakázal), nepíše o něm, ani o jejich domě.
Kromě soukromí si pečlivě střeží i vlastní integritu blogu a odmítá na něm jakýkoliv placený obsah. Blog sám o sobě není prostředkem k vydělávání peněz, ale získává díky němu práci v dalších projektech, takže už nepracuje v PR jako dříve.
Přístup Asii je zcela odlišný. Její blog je celý o ní a jejím domě. Díky němu se také mezi bloggery prosadila, protože prý tak výjimečný, že o něm chtěli všichni psát. Pro jinak plachou bloggerku je internet prostor, kde se dokáže prezentovat bez ostychu a svoje čtenáře ráda zahrnuje do všech svých aktivit.
Ani její blog není sám o sobě výnosný, ale stejně jako Katie díky němu získává zakázky, dokonce úplně jiné než dřív. Zatímco po škole se Asia věnovala hlavně ilustraci, dnes fotí, píše a dělá styling.
Nakupování fanoušků a podbízení se podle těchto bloggerek nemá dlouhodobý efekt, blogovat by člověk měl totiž primárně pro sebe. Jak řekla Jana, pro 300 čtenářů denně píše se stejnou radostí jako pro těch 26 na začátku.
I když si psaní máme především užívat, nějaké tipy na zvýšení čtenosti bloggerky přeci jen sdílely:
- používat sociální sítě a nová média
- rozesílat newsletter e-mailem
- mít po ruce vizitky
- zapojovat se do diskuzí na blozích s podobným obsahem
Platí ale: všeho s mírou!
Odcházela jsem s výbornou náladou, spoustou inspirace a s chutí psát. A to je, myslím, nejlepší důkaz, že se akce mimořádně podařila.
Děkuji všem!